EVOLUCE SE NEKONALA
Evoluce versus Stvoření
PÁR MYŠLENEK K OTÁZCE PROČ EVOLUCE NEBYLA, NEFUNGUJE A FUNGOVAT NEMŮŽE.
Některé detaily k myšlenkám jsme převzali z několika zdrojů (Walt Brown PhD. In the Beginning,
www.jw.org, kterým děkujeme za jejich usilovnou práci v osvětě. )
Tato stránka shrnuje myšlení člověka hledajícího odpovědi na své otázky ohledně evoluce předtím, než začal mluvit ABSOLUTNÍ STVOŘITEL LIDSTVA. Je určena zejména všem učitelům, aby neuváděli nadále žáky v omyl a neničili jim vztah k ABSOLUTNÍMU STVOŘITELI LIDSTVA.
TEORIE EVOLUCE NEFUNGUJE
BYLI JSME STVOŘENI
Na této stránce si ukážeme, proč je víra v evoluci planá.
Osvobodíme se také od nepřesných náboženských představ, které mnohým brání, aby si připustili,
že za stvořením našeho světa je GENIÁLNÍ KONSTRUKTÉR, STVOŘITEL, ČARODĚJ.
Definujme si nejprve pojmy, které budeme používat.
Co je to evoluce?
Evoluce je dlouhodobý a samovolný proces, v jehož průběhu se rozvíjí a diverzifikuje život z neživé hmoty.
(Bylo dostatečně prokázáno, že to nejde. Z neživé hmoty se život sám nikdy nemohl vyvinout.)
K evoluci není potřeba prvotní inteligence a záměru.
Přežívá prý nejsilnější přirozeným výběrem.
Zdrojem evolučních změn jsou prý mutace.
Důkazem evoluce jednoho druhu v druhý jsou údajné přechodné články mezi druhy.
Jak definujeme stvoření ?
je čin vyšší bytosti (nebo bytostí), než je člověk, která naplánovala život živých robotických organismů
zde na Zemi, nejprve k tomu vytvořila podmínky a potom uskutečnila svůj záměr
přímým stvořením prvních organismů každého druhu, které nechala rozvíjet ve společenstvech.
Stvoření zahrnuje vytvoření fyzického těla
a oživení nové bytosti, která dostala do vínku rozmnožovací schopnost, BOŽÍM DUCHEM.
Stvoření předpokládá, že ONA BYTOST , která nás stvořila, je absolutně geniální,
a že všemu v přírodě vládne vysoká inteligence, mnohem vyšší než je člověk,
který je jako tělo také BOŽÍM STVOŘENÍM a patří jako správce planety Země ke STVOŘENÉMU VŠEMUBYTÍ.
ONA BYTOST JE
ABSOLUTNÍ STVOŘITEL LIDSTVA,
JEDINÝ PRAVÝ BŮH.
Největší překážkou přijetí stvoření jako základu naší existence je svět plný utrpení a žalu,
který žijeme už mnoho tisíc let. Proč je tolik utrpení a proč bylo připuštěno se dozvíte ZDE:
Evoluce byla přijata velkou částí veřejnosti v 19. století zejména proto,
že to bylo velice moderní a "vědecké", tehdejší
náboženství neuspokojovalo svými vysvětleními a celkovým morálním nábojem mysl a srdce mnoha.
Nastal odklon od víry v BOHA. V České republice se většina lidí přiklání k ateismu zejména proto,
že náboženství napáchalo v minulosti mnoho zla, nemá uspokojivá vysvětlení toho proč je na světě
tolik utrpení, proč Bůh s lidstvem nemluví, a několik desetiletí se zakazovalo během
socialistického státního zřízení vyučovat jinou teorii než evoluci
a mnozí vůbec nepřišli do styku s důkazy ve víru ve STVOŘITELE.
Mladší generace jsou proto dodnes vychovávány ateisticky a často je otázka, zda existuje Bůh, ani nezajímá. Je jim to jedno.
Zajímat by to mělo každého, protože víra v evoluci je SVATOKRÁDEŽ a trestá se v BOŽÍCH MLÝNECH ztrátou životních jednotek.
Poctivost versus Nepoctivost
Ve vědeckých kruzích vidíme jasně určitou tendenci popírat nově nalezenou PRAVDU kvůli zažitým dogmatům,
na kterých většina vědců zakládá svoji kariéru a věhlas.
Pokud se ve vědě prokáže podvod, trvá to i více než 100 let,
než se podvod přizná ve vědeckých publikacích a učebnicích.
Tato tendence popírat skutečnosti je dobře vidět i v evoluční vědě,
která zakládá všechny svoje dogmata na myšlence, že evoluce měla na všechno dost času.
Evoluce neměla dost času.
Stačí uplatnit jednoduchou matematickou pravděpodobnost samovolného vzniku
byť je jediné nejjednodušší buňky. Je to z hlediska pravděpodobnosti nemožné.
Kdybyste spočítali množství náhod,
díky kterým by údajně existoval byť ten nejjednodušší organismus,
zjistili byste, že tyto náhody jsou matematicky pravděpodobnostně nemožné.
Za každou buňkou, její organelou a za každým organismem je sakrálně vědecký plán a záměr.
Všechny rostliny a živočichové včetně člověka jsou dokonale naprogramovaní a sladění roboti.
Čím více víte o přírodě, tím více se budete přiklánět k názoru, že za vznikem všech organismů na Zemi
je STVOŘITEL, MOŽNÁ IDEÁLNĚ I S CELÝM VĚDECKÝM TÝMEM SVÝCH SPOLUPRACOVNÍKŮ.
Přejeme vám, abyste byli osvíceni světlem vědomí, že za vším, co žijete, stojí ABSOLUTNÍ STVOŘITEL LIDSTVA
a my všichni jsme jeho spolupracovníky, kteří mají svoje dané povinnosti a odpovědnosti tvořit celosvětový
pozemský ráj a mezinárodní absolutně spravedlivou společenskou vztahovou nirvánu.
NENÍ JEDNO, ZDA JSTE EVOLUCIONISTA (věříte v samovolný vývoj života na Zemi)
NEBO KREACIONISTA (věříte, že za existencí života na planetě Zemi je mnohem VYŠŠÍ INTELIGENCE,
než lidé, která má s námi určitý záměr). Pokud jsme vznikli náhodou evolučně a není nad námi VYŠŠÍ MOC,
než jsme my lidé, jež jsme momentálně evidentně nejvyšší inteligencí v pozemském těle fyzickém,
musíme všechny problémy, které nás sužují celosvětově, vyřešit sami.
To většina rozumně a pragmaticky uvažujících lidí považuje za utopii.
Dlouhodobě se ukazuje, že narůstá počet přírodních katastrof a v mnoha zemích světa pustoší lidskou
naději na společenskou nirvánu a pozemský ráj občanské nepokoje, války a všechny možné formy zločinu
a nevědomost toho, jak své záležitosti spravovat správně směrem do nirvány a ráje.
Pokud jste kreacionisticky zaměření a věříte ve stvoření a ve VYŠŠÍ BYTOST,
která nás ustanovila správci planety Země, pravděpodobně věříte i v myšlenku,
že ABSOLUTNÍ TVŮRCE planety Země si nenechá své dílo zničit neukázněnými lidmi,
kteří momentálně planetu Zemi vedou do přírodních katastrof vlivem zločinné lidské činnosti.
Přírodních katastrof, jejichž hlavním důvodem je celosvětová změna klimatu,
evidentně přibývá vlivem letitých zkoušek atomových zbraní,
které narušily magnetosféru, ionosféru i atmosféru a rovnováhu
v oceánech (lidé za posledních 70 let vybouchali tisíce atomových bomb velikosti Hiroshima).
Klima se mění i vlivem masívního odlesňování a celkového nedostatku rostlinstva,
které ochlazuje planetu a pomáhá přivádět rovnoměrně nad pevninu deště z moří a oceánů.
Počasí se stává bláznivým i díky tomu, že se do ovzduší vypouštějí masívně škodlivé emise zejména z lodí
a letadel, lidstvo se překotně přemísťuje z místa na místo a masově nerozumně přemísťuje zdroje a potraviny.
Oceány jsou pokryty rozsáhlým odpadem plastů a neplní si svoji ochlazující roli,
mikroplasty a nanoplasty zamořují životní prostředí.
Mnoho zemí "reguluje" počasí frekvenčně a aerosoly rozprašovanými do mraků.
Za účelem převzetí frekvenční moci nad planetou Zemí byly tajně vytvořeny plasmové sítě,
které mohou sufokovat povrch planety Země
a její obyvatele také díky tajně rozprašovaným jedovatým látkám včetně toxických těžkých kovů.
Lidstvo mentálně i srdečně degeneruje, což je vidět i na všem, co povoluje a uzákoňuje.
Všude se strašlivě lže. Lež zavádí na scestí a vede do vysoké chybovosti při rozhodování o tom,
co vlastně člověku prospívá a co mu škodí. Intuice lidstva krachuje. Vybíráme si často špatně. Mýlíme se.
Překrucuje se historie a těžko se z ní jde učit, když není správně.
Nevíme, protože těžko můžeme správně vyhodnocovat lživé argumenty.
Tento stav extrémní zločinnosti a zoufalství lidstva v konečné fázi vývoje společnosti založené na klamu
a podvodu byl mnohokrát prorokován dlouho dopředu, nejvíce takových proroctví najdete například v Bibli.
Jedno proroctví za všechny: 2. Timoteovi 3: 1 -5: "Pamatuj, že v posledních dnech nastanou velmi těžké časy. 2 Lidé totiž budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou se vychloubat, budou namyšlení, rouhači, nebudou poslouchat rodiče, budou nevděční, nevěrní, 3 bez přirozené lásky, nebudou ochotní se dohodnout, budou pomlouvat, nebudou se ovládat, budou suroví, bez lásky k dobru, 4 zrádci, tvrdohlaví, pyšní, budou milovat požitky, a ne Boha, 5 budou působit dojmem, že jsou zbožní, ale nebudou tak žít."
Když uvážíme jak vysoké procento lidí se hlásí k nějaké víře v Boha, je to alarmující stav,
protože náboženství přestalo téměř mít vliv na dobru morálku.
To, že je člověk věřící, ani neznamená,
že věří ve stvoření. Může být klidně evolucionista.
Záleží na tom čemu věříme? Pro naši celkovou pohodu určitě. Pokud máme silnou víru ve VYŠŠÍ MOC,
která tvoří ráj a nirvánu přes utrpení, a to bez ohledu v jaké fázi tvorby se nyní nacházíme,
pak víme, že naše strasti jsou pouze dočasné. Nebojíme se budoucnosti planety, protože víme,
že nebude dovoleno, aby byla zničená. Níže uvádíme několik textů z Bible, které to dokazují.
Můžete si je sami vyhledat a ujistit se, že tato planeta nebyla utvořena pro to, aby byla lidmi zničena.
Sken obrazovky byl pořízen ze stránky organizace www.jw.org, jejíž nauky všechny nesdílíme,
ale vážíme si jejich práce v osvětě ohledně čtení a uplatňování Bible v každodenním životě.
Víra ve STVOŘITELE VŠEHOBYTÍ je důležitá pro to, abychom si správně vybrali morální zásady, které řídí náš život. Víra nikdy nebyla důležitější, než nyní, kdy ABSOLUTNÍ STVOŘITEL LIDSTVA HÁB SOLÚTE AGAPE MELCHISEDEK AUM AUMLÁV AUMDON AUMMORDOR AILAVYOU AUMJEHOVA AUMMATRIX promluvil, aby lidstvo uvědomil o SVÉM ABSOLUTNÍM ZÁMĚRU.
Brzy se ujme vlády nad planetou Zemí.
UČINIL K TOMU ZÁSADNÍ KROKY, KDYŽ BOJOVAL V CELOSVĚTOVÉ FREKVENČNÍ VÁLCE, KTERÉ BIBLE NAZÝVÁ ARMAGEDDON. Zde se můžete dozvědět, jak byla válka vedena. Skončila začátkem roku 2024.
Tento web má všechny z vás dovést k pokání z vašich hříchů a nápravě vašeho chování,
než dojde k definitivnímu přepnutí systému MORTEETERNIDADU BOŽÍCH MLÝNŮ
a budou ze Země odňati největší zločinci na BOŽÍM STVOŘENÍ a SPOLEČENSKÉ NIRVÁNĚ.
Víra v EVOLUCI ABSOLUTNÍHO DUCHA ABSOLUTNA HÁBA SOLÚTA AGAPE MELCHISEDEKA AUM AUMLÁVA AUMDONA AUMMORDORA AILAVYOU AUMJEHOVU AUMMATRIXE uráží.
Přijměte proto pomoc na cestě k osvobození od lží a narovnejte si vztah k JEDINÉMU PRAVÉMU BOHU.
Existuje vůbec něco jako jednoduchý život?
Organismy na planetě Zemi se objevují náhle a jsou vždy podle svých druhů, jsou nesmírně složité
a jsou dokonalé. To odpovídá popisu, který poskytuje nejpřekládanější kniha světa Bible,
která správně tvrdí ve své první části napsané dlouho před naším letopočtem,
že všechny rostliny a živočichové byli stvořeni podle svých druhů.
(1. Mojžíšova 1. kapitola)
V rámci jednoho druhu se můžete setkat s obrovskou pestrostí,
ale pářit se mohou živočichové pouze v rámci jednoho druhu, ne mezidruhově.
Mikroevoluce a Makroevoluce
Vyjasnění pojmů.
Zatímco k mikroevoluci v rámci druhů dochází jejich variabilitou velikostí, vzhledových znaků, schopností,
tak ke změně jednoho druhu v druhý (makroevoluci) nedochází.
Naopak, pokud dojde v rámci druhu k nějaké mutaci, bývá nepohodlná, nezdravá, život ohrožující, nedochází díky ní ke zlepšení.
Evoluce potřebuje k tomu, aby byla potvrzena,
mnoho makroevolučních přechodných forem, které se na Zemi nenalézají.
V minulosti se skrze zfalšované přechodné články snažili různí podvodníci dokázat makroevoluci,
ale jejich podvody byly odhaleny.
Mezi největší evoluční podvody patří Haeckelův vývoj embryí,
podvržený Piltdownský člověk, opice Ramapithecus nebo ptakoještěr Archaeopteryx.
Evolucionisté tvrdí, že ptáci se evolučně vyvinuli z dinosaurů (plazů).
K tomu je zapotřebí opravdu obrovského množství fantazie!!!!
Představte si jaké procesy a změny by všechny musely nastat,
aby se dinosaurus přeměnil třeba na kolibříka.
Ptáci mají mnoho unikátních znaků: létají, mají peří, výborným způsobem využívají své energie,
mají schopnost navigace, mají křehká vajíčka, vynikající zrak a lehkou kostru.
Je velice obtížné přiřadit ptáky do vykonstruovaného evolučního žebříčku,
protože to jsou božím duchem oživené konstrukční zázraky. Je jednodušší tvrdit,
že KONSTRUKTÉR všech těchto robotických organismů dal dinosaurům a ptákům některé společné znaky,
protože je potřebovali, než tvrdit, že se tyto specializované znaky vyvinuly samy náhodou v průběhu času
do takových ohromujících zázračných detailů.
KAŽDÁ VĚC MÁ SVÉHO TVŮRCE. PROČ NE ŽIVÉ SPECIALIZOVANÉ ROBOTICKÉ BYTOSTI, KTERÉ NÁS OBKLOPUJÍ.
Proč lidé tak urputně popírají existenci STVOŘITELE?
Zkuste si následující pokus: Rozeberte nějakou věc na součástky, dejte všechno do krabice a potom vše přetřásejte miliony let a schválně, zda se ona věc sama složí. Evoluce to měla ještě horší, neskládala již existující součástky, vyráběla prý i nesmírně složité součástky a potom je ještě zázračně dávala náhodně dohromady.
Komplexní orgány a molekuly jsou překážkou makroevoluce
(samovolného vývoje jednoho druhu v jiný)
Mnoho molekul nezbytných pro život jako je RNA, DNA a bílkoviny jsou neuvěřitelně komplexní,
takže tvrzení, že se samy evolučně vyvinuly, je absurdní. Navíc ti, co toto tvrdí,
postrádají podporu v experiementech, které by to prokazovaly.
Neexistuje důvod pro víru, že mutace nebo nějaký jiný přirozený proces by kdy vůbec vyprodukoval
nové orgány, zejména pak tak komplexní jako je oko, ucho nebo mozek.
Například dospělý lidský mozek obsahuje přes 10 na 14 (stotisíc bilionů) elektrických spojení,
což je více než elektrických spojení celosvětově produkovaných člověkem.
Nebo například lidské srdce, asi 300 gramová pumpa, která funguje bez údržby průměrně asi 65 let,
je dalším inženýrským zázrakem. Celé lidské tělo je inženýrský zázrak a stejně tak jednotlivé jeho části.
Mnozí vědci a výzkumníci se stávají věřícími v BOHA tím více, čím více poznávají JEHO stvoření.
Plně vyvinuté orgány u všech druhů svědčí spíše pro STVOŘENÍ než pro EVOLUCI
Všechny druhy organismů jsou plně vyvinuté, ne jenom částečně vyvinuté, a mají specializované orgány.
Vykazují plán, záměr. Nemáme žádné důkazy pro částečně vyvinutá křídla, oči, kůži, artérie, žíly, střeva
nebo jakékoli jiné životně důležité orgány. Pokud by se organismy vyvíjely jeden v druhý makroevolucí,
muselo by existovat například v nálezech (i mezi živými tvory v současnosti) mnoho končetin,
které nefungovaly, než se vyvinuly ze špatné končetiny po dobré křídlo.
Každý orgán má ve vývoji celého organismu přesně daný vývoj, který postupuje podle konstrukčního plánu
v DNA. To, jak bude organismus vypadat, je předem určeno předáním genetické informace,
ať se to již děje dělením organismu nebo oplodněním vajíčka.
Pokud se vyskytne chyba v DNA, vyvine se neživotaschopný nebo nesamostatný poškozený organismus
a nebo uhyne, ještě než se vyvine v samostatného jedince.
Mutace jsou chyby, ne pokrok. Na obrázku vidíte první dělení lidského vajíčka, které od splynutí vajíčka
a spermie ví jak bude děťátko vypadat a k čemu bude tíhnout. To, jaké genetické vady i přednosti ponese,
se rozhoduje po celou dobu prenatálního stádia. Po narození se mohutně rozvíjí mozek a proto na něj mají
negativní účinek ignorace dítěte rodiči a veškeré toxické látky a kovy a negativní záření.
Negativní vlivy ještě nikdy nepůsobily makroevoluci, ale snižovaly vždy životaschopnost organismu.
Přirozený výběr
Jako mnoho výrazů ve vědě, populární výraz "přirozený výběr" se liší od toho,
co toto slovní spojení skutečně vyjadřuje.
"Výběr" naznačuje něco, co příroda nemůže dělat:
myšlení, rozhodování a výběr.
Místo toho, komplexní genetika každého druhu umožňuje variace, ale v rámci druhu.
V prostředí, které se proměňuje, tyto variace umožňují některým členům druhu,
aby se lépe rozmnožovaly než jiní členové druhu, takže jejich mláďata mají lepší šanci na přežití.
Zázrak není v nějaké schopnosti přírody, kterou příroda nemá, ale v tom, že STVOŘITEL projektoval druhy tak, aby přežívaly v jejich přirozeném prostředí, které je proměnlivé.
V tomto kontextu můžeme "přirozený výběr" použít. Jinak ne.
Všimněte si, že přirozený výběr nemůže vyprodukovat více genů, vybírá si pouze z genů existujících.
Jak slovo "selekce" naznačuje, variace se redukují, jejich počet se nezvyšuje.
Variace, které Charles Darwin pozoroval u pěnkav na různých Galapážských ostrovech,
jsou příkladem přirozeného výběru, který produkuje mikroevoluci (ne makroevoluci).
Zatímco mikroevoluce někdy vysvětluje přežití nejsilnějšího, nevysvětluje původ nejsilnějšího.
Pravda je, že přirozený výběr zabraňuje evolučním změnám.
Přirozený výběr neumí vytvořit informaci,
pouze ji maže, neb z informací vybírá.
Altruismus odporuje evoluci
Lidé a mnoho zvířat se ohrožuje a někdy i obětuje tím, že ochotně zachraňují druhé, i jiné druhy, nejen vlastní.
Přirozený výběr, který, jak říkají evolucionisté, který vybírá charakteristiku přeživších bytostí,
by měl rychle eliminovat altruistické jedince, kteří zachraňují ostatní, i velmi slabé,
na svůj úkor nebo riziko. Jak by se takové nákladné a nebezpečné chování mohlo podědit?
Pokud by evoluce byla v chodu, měla by eliminovat altruistické jedince a upřednostnit ty sobecké.
Podvádění a agrese by měly zaplevelit spolupráci.
Altruismus, který se neustále vyskytuje, odporuje makroevoluci.
Altruismu si převážný počet lidí stále váží a kritizuje sobectví.
Mutace: změna genetické informace
Mutace jsou jediným prostředkem skrze které by se nový genetický materiál mohl stát použitelným
pro možnou evoluci nových vlastností.
Zřídka, pokud vůbec kdy, jak bylo zjištěno více než 120 letými pokusy a sledováním mutací,
je mutace organismu prospěšná v jeho přirozeném prostředí. Téměř všechny mutace,
které kdy šlo pozorovat, jsou škodlivé, některé jsou bezcenné, bezvýznamné, mnohé smrtelné.
Žádná známá mutace nevytvořila formu života, která by byla komplexnější a více životaschopná,
než její předkové. V souvislosti se zkoumáním mutací bylo provedeno obrovské množství pokusů.
Nejvíce pak pokusů s ovocnými muškami Drosophila, které se rozmnožují již asi po 10 dnech
a produkují obrovské množství potomstva, proto jdou zkoumat v celých generacích
a výzkumy jsou velice levné. Jejich výzkum započal již na počátku 20. století a pokračuje dodnes.
Výzkumníci totiž mnozí věří, že dosáhnou makroevoluce, tedy změny ovocné mušky v jiný druh,
který bude životaschopný, schopný se množit a zachovat své nové vlastnosti a vzhled.
Co se zatím zjistilo? Muška i přes drobné změny svého těla zůstává stále muškou,
nevyvíjí se makroevolučně v jiný druh. Mnohé mutace jako reakce na změny prostředí vedly
do smrti mušek nebo jejich poškození. Některé změny prostředí vedly do změny barvy mušek,
změny jejich velikosti a životaschopnosti, tedy pouze do variací v rámci jejich druhu.
Evoluce popírá KONSTRUKTÉRA STVOŘITELE. Všechno se musí být spontánně samo, aby to byla evoluce.
Pokud někdo cíleně působí mutace, za koho bychom ho měli považovat?
I kdyby v laboratořích došlo k makroevoluci, nebyla by vlastně takto stvořitelským činem?
Jazyk se evolučně nevyvinul
Děti malé už kolem sedmi měsíců jsou schopny se učit gramatická pravidla jazyka, kterému jsou vystaveny.
Co více, 36 dokumentovaných případů dětí, které vyrostly bez kontaktu s lidmi, pouze se zvířaty
(tzv. ferální divoké děti), ukazuje, že lidé nekomunikují automaticky, musí se jazyku učit,
jinak ho nejsou schopny. První lidé museli být obdařeni schopností mluvit a někdo je to musel naučit.
Nic nenaznačuje tomu, že by se jazyk vyvinul evolučně.
Zvířata komunikují, ale ne jazykem.
Pravý jazyk obsahuje slovní zásobu a gramatiku.
S obrovským úsilím lidští trenéři naučili některé gorily a šimpanze rozeznávat několik set slov
a až 200 symbolů, a dokonce několik znaků vyjadřovaných předními končetinami.
Tyto úspěchy se někdy uvádějí jako důkazy makroevoluce, ale ve skutečnosti se jedná o vrozenou schopnost
těchto primátů naučit se několik komunikačních prostředků, které pak ale nepředávají na své potomky.
Jakmile trénované zvíře zemře, úsilí trenéra vychází vniveč. Trénovaní lidoopi nemají schopnost
používat gramatiku skrze kterou mohou stejná slova vyjadřovat různé myšlenky.
V přírodě neexistuje žádný důkaz, že by se jazyk rozvíjel u zvířat.
Evidentní je, že schopnost používat jazyk se rozvíjí pouze u lidí a ukazuje se také,
že čím více informacím je člověk vystaven a pracuje s nimi, tím je inteligentnější
a svoji schopnost může předávat na svoje potomky jedině tak, že je sám vyučuje podobným způsobem.
Lidští potomci se neučí automaticky jenom odposlechem, potřebují jazyk trénovat v prostředí,
které je připravené pro jejich porozumění a jazykový rozvoj.
Zajímavé je, že všechny skupiny lidí, i lidé divocí žijící sice primitivně, ale ve skupinách,
mají nějakou formu jazyka. Jenom lidé mají různé módy jazyka jako je mluvení a naslouchání, psaní a čtení,
zpěv, dotyk (Brailovo písmo pro nevidomé), Morseovy kódy.
Pokud některý z forem jazyka chybí, protože je člověk nevidomý nebo neslyšící,
zapojují se jiné jazykové dovednosti.
Pokud by se jazyk vyvíjel, prvotní a prastaré jazyky by musely být nejjednodušší.
To zdaleka nejsou. Nicméně studium jazyků ukazuje, že čím starší jazyky, tím složitější a komplexnější
co se týká syntaxu, rodu, časování, slovesných forem, stupňování, skloňování.
Například Latina 200 př.n.l., Řečtina 800 př.n.l., Sanskrt 1500 př.n.l., to všechno jsou velice komplexní jazyky.
Většina lingvistů odmítá myšlenku, že by se komplexní jazyky vyvíjely z primitivních.
Řeč
Řeč je unikátně lidská.
Lidé mají jak předem připravený mozek schopný se učit a přenášet abstraktní myšlenky,
tak fyzickou anatomii (ústa, krk, jazyk, hrtan atd.), která umožňuje produkovat široké spektrum zvuků.
Pouze málo zvířat je schopno přibližně vyrobit lidské zvuky.
Jelikož je lidský hrtan dole v krku, nad hlasivkami leží dlouhý vzduchový sloupec.
To pomáhá vytvářet samohlásky. Primáti nejsou schopni tvořit jasné samohlásky,
protože takový krk nemají. Zadní část lidského jazyka, která vede hluboko do krku,
moduluje průtok vzduchu, aby šly produkovat souhlásky. Opice mají ploché horizontální jazyky,
které nejsou schopny vyprodukovat souhlásky.
Ale i kdyby se u opic vyvinuly všechny anatomické znaky pro tvorbu samohlásek i souhlásek,
neměly by opice předpřipravený mozek, díky kterému by tvořili smysluplnou gramatiku a slovní zásobu.
Lidská řeč a způsob jak je tvořena je důkazem inteligentního stvoření, nikoli náhodné evoluce.
Kódy, programy a informace.
Naše zkušenost ukazuje, že kódy produkuje pouze inteligence,
nikoli přírodní procesy nebo náhoda.
Kód je soubor pravidel pro konverzi informace z jedné užitečné formy do druhé (jako například jazyk).
Jako příklad uvádíme Morseovku nebo Brailovo písmu.
Ti, kteří tvoří kódy, musí simultánně rozumět alespoň dvěma způsobům jak prezentovat informaci,
a poté ustanovit pravidla jak informace konvertovat z jednoho kódu do druhého a zpět.
Těžko si lze představit, že by nějaké přírodní procesy nebo velké časové periody
vyprodukovaly byť jenom jeden jazyk.
A co teprve překlady z jazyka do jazyka.
To je úplně neuvěřitelné!
Uvědomte si kolik tisíc jazyků na Zemi mezi lidmi existuje!
Ve skutečnosti lidské jazyky vznikly tak, že příroda začala telepaticky komunikovat (byla dopředu naprogramovaná).
Genetický materiál, který kontroluje fyzické procesy života, je také kódovaná informace.
Kódované jsou také velmi komplexní a zcela odlišné funkce: transmise, překlad, opravné a duplikační systémy,
bez kterých by byl genetický materiál k ničemu a život by hynul.
Je jisté, že tyto procesy musely být kódovány současně u každého organismu vysokou inteligencí,
která člověka převyšuje.
Také, žádný přírodní proces nikdy nevytvořil žádný program.
Program je plánovaná sekvence kroků s cílem dosáhnout nějakého cíle.
Příkladem jsou běžné počítačové programy.
Program potřebuje umět předvídat a nemůže být tudíž tvořen náhodně.
Komplexní program je uchováván v každé genetické informaci živých organismů.
Tyto genetické programy tvořila nepředstavitelná INTELIGENCE.
Život obsahuje hmotu, energii a informaci. Všechny izolované systémy včetně každého žijícího organismu mají
specifické množství informací, které ovšem podléhá zkáze.
Žádný izolovaný systém sám o sobě nikdy nevyprodukoval další informace.
Ani žádný přirozený proces do živých systémů utvořených podle jejich druhů nepřidává informace.
Toto je závěr, ke kterému dochází čím dál tím více vědců:
¢ Makroevoluce neprobíhá.
¢ Vnější INTELIGENCE se podílela na stvoření vesmíru a všech forem života.
¢ Život není výsledkem Velkého třesku, ale výsledkem promyšlené organizace a plánu NĚKOHO,
kdo nás převyšuje svým poznáním a schopnostmi.
NAŠÍM KONSTRUKTÉREM JE
GENIÁLNÍ ČARODĚJ SE SAKRÁLNÍMI VĚDECKÝMI POZNATKY!!!!
Dvoubuněčný život?
Žádný zcela vyvinutý život není 2,3,4 nebo 5ti buněčný.
Formou plně vyvinutého života s 6 - 20 buňkami jsou někteří parazité, které navíc musí mít hostitele,
aby přežívali. Kdyby existovala makroevoluce, musely by se nalézat 2 - 20 buněčné organismy,
aby zaplnily tuto propastnou mezeru mezi buněčnými organismy.
Všechno v přírodě nasvědčuje, že stvoření života je mnohem pravděpodobnější, než jeho evoluční vývoj.
Zbytkové orgány?
O některých orgánech v lidském těle se kdysi smýšlelo tak, že nemají v organismu žádnou funkci,
ale že byly nějak prospěšné kdysi předchůdcům člověka.
Říkalo se jim zbytkové orgány.
Jak se zvyšovalo vědecké a lékařské povědomí o jejich užitečnosti v organismu,
postupně byla odhalena jejich funkce.
Například o appendixu se smýšlelo jako o bezcenném evolučním pozůstatku nějakého užitečného orgánu
našich předků. Pak se ovšem zjistilo, že appendix hraje velice důležitou úlohu v produkci protilátek,
chrání část střeva před infekcemi a před růstem nádorů, bezpečně přechovává dobré bakterie
a chrání střevo před průjmy.
Ve skutečnosti žádné zbytkové orgány neexistují.
Živočichové i člověk mají všechny orgány zcela vyvinuté a každý má svoji důležitou funkci v organismu.
Tato skutečnost evoluci moc nenahrává, spíše ukazuje, že všechny organismy byly stvořeny podle svých druhů,
jak praví Bible. Čím více toho o našem těle víme, tím více žasneme, s jakou precizností bylo stvořeno!
Rychlá fosilizace
Stále více a více se nalézá zkamenělin, které musely zkamenět rychle, šokově, nikoli tak,
jak popisují evolucionisté. Nalézají se ryby s nestrávenými rybami v ústech nebo v útrobách.
Byla nalezena zvířata se zkamenělými rostlinami v žaludku, křídla vážky,
která by se pomalou fosilizací musela rozpadnout a ne obtisknout a zvěčnit se.
Bylo nalezeno zkamenělé oko trilobita.
Zkameněliny po celé planetě podporují myšlenku, že současné povrchy planety Země se utvářely
apokalyptickou potopou, při které docházelo k liquefaci (roztřídění podle hmotnosti vlnami)
a k rychlé fosilizaci (muselo dojít k prudkým změnám teplot také).
Fosílie po celém světě vykazují svědectví rapidního pohřbení.
Mnoho fosílií jako fosilizované medůzy, ukazují detaily jejich jinak měkkých částí těla,
které byly rapidně rychle pohřbeny tak, že se zachovaly, nerozložily se.
Normálně se těla mrtvých živočichů a rostlin rychle rozkládají.
Mnoho zvířat je pohřbeno v masových hrobech, pro které je jediné vysvětlení
- smetení z povrchu zemského obrovskými přívalovými vlnami a pohřbení na jednom místě,
kde se těla nahromadila. Často zde zvířata leží fosilizovaná a různě pokroucená.
Fosílie také leží v několika vrstvách hornin,
o nichž evolucionisté tvrdí, že jsou od sebe dlouhý časový úsek
(i miliony let) a ukládaly se pomalu. Tyto fosílie jsou spíše svědky jejich rapidního pohřbu.
Poznatky ze studia fosílií jsou tedy ne příliš nakloněny vysvětlení evolucionistů,
že všechen fosilní materiál se ukládal pomalu, spíše hovoří ve prospěch apokalypsy svědčící o tom,
že naše planeta a její povrchy jsou poměrně mladé a ani fosílie nejsou příliš staré.
Na obrázcích si všimněte ryby v rybě (nestrávené), zkrouceného těla ryby s rybou v útrobách a ryby,
která jí rybu. Poslední obrázek jsou dokonale obtisknutá a fosilizovaná křídla vážky.
Hmyz v jantaru
Nejlépe uchované fosílie jsou zapouzdřené v jantaru, chráněné před vzduchem a vodou
a pohřbené v zemi. Jantar, zlatá pryskyřice (podobná jako míza ) obvykle z jehličnatých stromů,
jako borovice, může také obsahovat různé konzervační látky.
V jantaru žádné přechodné formy života nebyly nalezeny, ačkoli by jich dle evoluce musely být miliony.
Zajímavé je, že jantar uchoval i sociální chování hmyzu a prokázalo se,
že se například mravenci chovají sociálně dnes stejně jako kdysi.
Odborníci odvážní natolik, že se pustili do vysvětlování jak tyto jantarové fosílie vznikly,
tvrdí, že nejprve vítr síly hurikánu musel porazit stromy a potom z nich něco obrovsky silného muselo vytlačit
mízu, do které se zapletly malé organismy jako do 3D mucholapky, která pak ale rychle ztvrdla
a nedovolila hmyzu, aby zetlel. To přesně se dělo při apokalyptické potopě světa.
V Dominikánské republice bylo v laboratoři vyňato 30 – 40 bakterií z trávícího traktu včely zachycené v jantaru
a tyto bakterie kultivované v laboratoři rostly, byly živé.
O tomto jantaru se tvrdilo, že je 25 – 40 milionů starý. Je to ale spíše tak, že je starý několik tisíc let
a vytvořil se při apokalyptické potopě světa. Je pravděpodobnější, že se bakterie uchovaly
několik tisíc let nebo několik milionů let? Bakterie totiž neustále vykazují metabolické aktivity.
Ontogeneze nerekapituluje fylogenezi
Haeckleův podvod
Ernst Haeckel byl jedním z nejvýznamějších biologů druhé poloviny 19. století.
Publikoval svoji teorii podporovanou jeho lživými, ale velice působivými, kresbami,
že vývoj lidského embrya kopíruje evoluci člověka. Jeho učení dlouho určovalo směr vývoje vědy
k víře v makroevoluci. Později bylo prokázáno, že si kresby Haeckel vymyslel a že je to velký podvod.
VÍRA V EVOLUCI MÁ ZA SEBOU MNOHO PODVODŮ.
Obrázek níže je Haeckelův podvod.
Archaeopteryx
- nejpopulárnější podvržená fosílie světa?
Níže vidíte podvrženou kostru malého dinosaura s falešnými křídly,
která se několik desetiletí používala jako mezičlánek mezi dinosaury a ptáky.
Pokud se, jak tvrdí evolucionisté, plazi evolučně vyvinuli v ptáky,
muselo by existovat tisíce přechodných forem nalézaných všude v kosterních pozůstatcích či jako zkamaněliny.
Muselo by existovat tisíce dinosaurů podobných ptákům.
Mnozí evolucionisté dosud tvrdí, že Archaeopteryx (ark-ee-OP-ta-riks) je opeřený dinosaurus,
přechodný článek mezi plazy a ptáky. Archaeopteryx je nejčastěji citovaný jako důkaz evolučního vývoje
mezi plazy a ptáky. Je citovaný v mnoha učebnicích. Jenomže je to podvod, jak si ukážeme.
Je to pravděpodobně nejpopulárnější fosílie světa.
Archaeopteryx znamená prastaré (archae) křídlo (pteryx).
Je to prý polodinosaurus a polopták. Pokud by se prokázalo, že je to podvod,
mělo by to na evolucionisty devastující vliv. Od 80. let 20. století několik prominentních vědců
začalo poukazovat na to, že dvě zkameněliny Archeopteryxe, fosílií s jasně viditelnými křídly jsou podvod.
Křídla byla falšována, jak potvrdily rozbory cementu, do kterých byla křídla podvodníky obtisknuta.
Ve skutečnosti se jednalo jenom o fosílii dinosaura Compsognathus (komp-SOG-na-thus).
Ptačí pera se přidala později podvodem.
Pokud by Archaeopteryx neměl pár moderních aerodynamických per (viditelných u obou fosilních vzorků),
byl by považován za Compsognatha. Kostra Archaeopteryxe není stavěná, aby létala,
protože oba vzorky nemají sternum, které je potřeba k tomu, aby se na něj připojily svaly umožňující létání.
Proč by měl Archaeropteryx moderní, aerodynamicky perfektní křídla, kdyby nemohl létat?
Na jednom vzorku byl zachycen cement, který evidentně ukápl podvodníkovi při falšování Archeopteryxe.
Vypadá jako výplň žvýkačkou a rozbor ukazuje, že byl přidán.
Asi 150 let učebnice uváděly Archeaopteryxe
jako hlavní přechodný článek mezi plazy a ptáky, ale i několik vědeckých časopisů oznámilo,
že by Archaeopteryx neměl být klasifikován jako pták.
Tyto falšované fosílie byly prodány za obrovské částky a za jejich vznikem jasně stojí touha po odměně za něco,
co si evolucionisté dlouho přáli. Nebyl to první ani poslední pokus o podvod,
který se dal ve své době velice dobře zpeněžit.
Obě fosílie Archaeopteryxe jsou složeny ze dvou materiálů, z nichž jeden byl přidán později,
aby se zfalšovaly důkazy pro evoluci.
Již v roce 1986 rentgenová spektrografie fosílie uchovávané
v Britském muzeu potvrdila, že se jedná o podvrh.
Byl poté proveden rozbor dvou materiálů,
na kterých je fosílie obtisknuta. Bylo potvrzeno, že se ani nejedná o materiál,
ve kterém byla fosílie údajně nalezena v Německu. Jedná se o velice důkladný podvrh.
Zmrzlí mamuti jsou důkazem
apokalyptické potopy světa.
Možná si pamatujete, že vám ve škole předkládali teorii o tom, že mamuti se vyskytovali v prostředí,
kde vládla zima a mráz. Často jsou tak zobrazováni. Jenomže nálezy mamutů v permafrostu nám vyprávějí
jiný příběh. Mamuti totiž zmrzli náhle, mnozí i ve stoje, s potravou v ústech a nerozloženou
rostlinnou potravou v žaludcích. Museli zmrznout šokově. Jak je to možné?
Všechny tyto jevy vysvětluje jedině hydroplátová teorie Walta Browna PhD.
Mamuti nebyli uzpůsobeni životu na trvale zmrzlé půdě, měli denní potřebu vypít mnoho litrů vody
(kde by ji na zmrzlé půdě vzali) a sníst mnoho kilogramů rostlinné stravy,
což by permafrost nedovoloval.
Často se nalézají zamrzlí dohromady s teplomilnými zvířaty
jako nosorožci, tygři, koně, antilopy a bisoni například.
Pokud by mamut žil na trvale zmrzlé půdě, nepřežilo by ani jediné jeho mládě,
umrzlo by. Zejména pak choboty jsou velice citlivé na chlad. Mamut měl na sobě sice trochu srst,
ale nebylo to osrstění, které by mělo chránit před mrazem a chladem.
Spíše mělo ochlazovací funkci ve vedrech.
Od roku 1800 se minimálně 18 expedic snažilo odkrýt ostatky umrzlých mamutů.
Nalezení mamuti vykazují skutečnost, že zmrzli náhle a prudkým ochlazením o několik desítek stupňů Celsia,
které jde vysvětlit jedině tím, že se obrovské množství vody dostalo rychle do určitých oblastí atmosféry,
kde zmrzlo a spadlo na zem jako mrznoucí déšť. To vysvětluje hydroplátová teorie Walta Browna,
která předpokládá roztržení Matky Země v místě oceánských hřbetů,
kde byla původně pevnina a vyvržení obrovského množství pevného materiálu
a vody (ta nahoře zmrzla a spadla dolů) do atmosféry.
Mamut mohl spotřebovat denně 30 - 60 gallonů (gallon je 3,785 litru) vody asi jako slon,
který žije převážně v horkých oblastech. Pokud by mamut musel ohřívat led nebo sníh v ústech, s
potřeboval by asi polovinu kalorií nutných ke svému přežití. Zejména pak kojené mládě spotřebuje ještě
asi o 25% více vody, než dospělý mamut. K ohřívání ledu a sněhu by potřeboval mamut tudíž ještě více stravy,
než kdyby měl vodu k pití. Je to nesmysl, aby mamut jedl zmrzlou vodu a přežil.
Je také nemožné, aby mamut uspokojil svoji potřebu po soli, kterou měl stejnou asi jako slon,
který hrabe svými kly v zemi a získává sůl. V útrobách zamrzlých mamutů bylo nalezeno obrovské množství
rostlinné stravy, která mohla růst v oblasti, která byla poměrně teplá a měla dostatek vody.
Oblasti, kde se nyní nacházejí mamuti, byly původně teplé.
Planeta se při apokalypse a roztrhání kontinentů pootočila a zcela se změnil její tvar,
osa a oblasti dříve teplé zamrzly šokově rychle i s mamuty.
V organismu mamutů byly nalezeny larvy much, které žijí dnes pouze v teplých oblastech.
Níže vidíte mamuta z Berezovky, který umrzl ve stoje. Jaká změna počasí to mohla zařídit!
Evolucionistická teorie deskové tektoniky versus kreacionistická hydroplátová teorie
Jedno je špatně a druhé je správně. Oba výklady si odporují.
Jak se tyto teorie od sebe liší?
Teorie deskové tektoniky tvrdí, že zemská litosféra je rozlámaná na několik tektonických desek,
které se vůči sobě jemně pohybují díky astenosféře, která je pod nimi.
Hydroplátová teorie naopak tvrdí, že původní planeta Gaia s mělkými moři a nízkými horami
se rozlámala šokově rychle na dnešní kontinenty, a to výbuchem Matčina nitra v místech oceánských hřbetů,
ze kterých se kontinenty prudce rozjely do svých současných postavení.
Drobný pohyb desek je ještě výsledkem této kataklyzmatické apokalyptické události.
Hydroplátová teorie podporuje biblickou myšlenku poměrně malého stáří současných povrchů Matky Země.
Desková tektonika potřebuje ke své důvěryhodnosti velké stáří Matky Země.
Pravdu má hydroplátová teorie, která dokáže vysvětlit vznik mnoha geologických útvarů na Zemi,
zatímco teorie deskové tektoniky to nedokáže.
Na obrázku vidíte názornou kresbu z knihy Walta Browna In the Beginning, která ukazuje, jak původní planeta Gaia s mělkými moři a nízkými horami praskla vlivem hromadění superkritické vody, roztrhla se zipově v místech nynějších oceánských hřbetů, vystřelila mnoho materiálu včetně vody do atmosféry a výše a kontinenty se od sebe rozjely jako hydropláty.
Níže vidíte, jak kontinent Amerika zapadá do Afriky v místě Středoatlantického hřbetu.
Na druhé fotografii vidíte, že původní vysvětlení, že kontinenty do sebe zapadají přímo
a oddělují se milióny let, nefunguje. Kontinenty do sebe totiž takto nezapadají.
Složitost DNA
DNA byla objevena v roce 1869, ale její struktura byla popsána až v 50. letech 20. století.
Tedy mnohem později, než se rozšířil názor, že život vznikl náhodnou evolucí přirozeným výběrem,
což bylo po roce 1859, kdy bylo publikováno klíčové dílo O původu druhů Charlese Darwina.
Nutno podotknouti, že samotný Darwin byl věřící a sám komunikoval, že ho zajímá,
jak Bůh použil ke stvoření evoluci (myslel si). Myšlenka, že bychom mohli vzniknout bez Boha,
byla v 19. století velmi populární, nastával v té době velký odklon od tradičního náboženství,
které na mnoho otázek nemělo uspokojivé odpovědi a mělo temnou historii. To ovšem nic nemění na faktu,
že matematická pravděpodobnost, že by samovolně bez inteligentního naplánování,
tedy konstrukčního záměru, vznikla byť jen jediná DNA, je tak mizivá, že je to nemožné.
Uvažujte nyní o těchto faktech:
Pokud by se DNA jedné buňky od každého člověka, který kdy žil na Zemi, dala na hromadu,
tato hromada by vážila méně než aspirin. Pokud by všechny informace jediné buňky člověka sepsaly do knihy,
zaplnilo by to knihovnu asi 4000 knih. Pokud by se informace DNA jediného člověka natáhly
a spojily svými konci, tato vzdálenost by se rovnala 165.000x cesty na Měsíc.
V knižní podobě by tato informace zaplnila Grand Canyon asi 30x.
Genom obsahuje tolik informací, že kdyby se měly zapsat, vzniklo by mnohosvazkové dílo.
Lidský genom je tvořen asi třemi miliardami párů bází neboli příček na žebříku DNA.
Představ si encyklopedii, která má mnoho svazků, z nichž každý má víc než tisíc stran.
Lidský genom by takových svazků zaplnil 428. Když k tomu připočteme i druhý genom,
znamenalo by to, že v každé buňce je jakoby 856 svazků. Pokud bys tyto informace měl zapsat
a dělal to osm hodin denně od pondělí do pátku, trvalo by ti to asi 80 let.
To, co bys za těch 80 let napsal, by tvému tělu samozřejmě bylo k ničemu.
Ty stovky tlustých knih bys do žádné ze svých sto bilionů mikroskopických buněk stejně nedostal.
Zkomprimovat takové množství informací je zkrátka nad lidské schopnosti.
Jistý profesor molekulární biologie a informatiky uvedl: "Jeden gram DNA, který by v suchém stavu
měl objem přibližně jednoho krychlového centimetru, obsahuje tolik informací jako zhruba jeden bilion
CD [kompaktních disků]." Co z toho vyplývá? Vzpomeň si, že DNA obsahuje geny,
tedy jedinečné údaje o každém člověku. Úplná sada údajů je v každé buňce. DNA je tak plná informací,
že jedna čajová lžička DNA by obsahovala údaje asi o 350krát větším počtu lidí,
než je současný počet obyvatel naší planety. Množství DNA, které by obsahovalo informace
o osmi miliardách žijících lidí, by na čajové lžičce bylo jen slabým povlakem.
JAK VYSOKÁ INTELIGENCE DOKÁZALA VŠECHNY TYTO SKUTEČNOSTI!!!!
Variace, které mají hranice, odporují evoluci.
Nejenom Mendelovy zákony dávají teoretické vysvětlení toho, proč jsou variace jednoho
a téhož organismu omezené A NEDOCHÁZÍ K MAKROEVOLUCI (změny jednoho druhu v jiný,
změny se dějí pouze v rámci druhu a většinou nejsou ani dědičné).
Kdyby existovala evoluce, organismy jako baktérie, které rychle produkují své potomky,
by měly mít nejvíce variací a mutací. Přirozený výběr by měl pak vybrat ty nejlepší změny,
aby dovolil organismům s těmito vlastnostmi, aby se rozvíjely, měly potomstvo
a ovládly situaci předáním svých prospěšných genů.
Tudíž tyto organismy by měly mít co nejvíce životních cyklů a hodně potomstva.
Ve skutečnosti, komplexnější organismy jako lidé, se chovají jinak.
Mají méně potomstva a delší reprodukční cykly.
Variace v jejich vzhledu a schopnostech jsou omezené.
Organismy, které osídlují nejrůznorodější prostředí v největším počtu, by také podle makroevoluce,
měly mít největší potencionál pro evoluci jejich nových druhů.
Ale i mikroby této skutečnosti neodpovídají. Jejich počet v rámci druhu je astronomický,
ale i přes to je jejich druhů málo. Nevyvíjejí se u nich také nové rysy.
Evoluce nedokáže vysvětlit jak je možné, že vesmír je holofraktografický a UNIVERZUM,
ve kterém se nachází, je multidimenzionální.
PRASTARÁ KNIHA BIBLE, KTEROU MNOZÍ POVAŽUJÍ ZA SVATÉ PÍSMO INSPIROVANÉ BOHEM,
TVRDÍ, ŽE ZA VŠÍM STVOŘENÍM STOJÍ BOŽÍ S l o v o ABSOLUTNÍHO DUCHA. (Jan 4: 24)
Může to být BOŽÍ HLAS, BOŽÍ FREKVENCE, které jsou tak mocné, že formují MATRIXOVOU HMOTU.
Biblický popis tohoto Slova (Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo bohem. Jan 1: 1 Bible)
má mnoho výkladů. To slovo, když jej personifikujeme, mohla by to být další osoba nebo část "těla - energie
elektroplasmatického DUCHA," BOHA ABSOLUTNÍHO.
Mohla by to být BOŽÍ MANŽELKA. Někteří se domnívají, že je to Boží Syn,
který pomáhal tvořit všechny věci. Pokud existuje STVOŘITEL našeho světa, můžeme předpokládat,
že netvořil sám. Možná je náš svět hračka pro jeho děti, kterými jsme.
Podívejme se ale na tento výrok o Slově, které tvoří svět, z hlediska kvantové fyziky.
Slovo je také frekvence, vibrace, zvuk. Slovo má význam, za každým slovem je jeho obraz nebo pocit.
Pravdou je, že jsme frekvenční elektroplasmatické bytosti.
Pohybujeme se v určitém pásmu životních plasmových frekvencí a některé plasmové
(i elektrické, mikrovlnné i vysokofrekvenční...) frekvence nás zabíjejí a způsobují nám nemoci
a jiné nás nabíjejí životními jednotkami. Slovní výroky našeho STVOŘITELE musí mít obrovskou zákonodárnou
moc. Jsme mnohem nižší bytosti, než KONSTRUKTÉR VŠEHOBYTÍ,
ale i naše slova mají mocný význam ve vztahových interakcích, ale i - a to se málo ví - pro naše zdraví,
a ovlivňují absolutně všechno, co žijeme, protože se slovy energeticky potencujeme a podle svého slovníku
i přitahujeme podobné a nebo odpuzujeme.
Každé slovo má energetický náboj. Je to frekvence a vibrace, které mají vliv na všechno, co děláme.
Mohou měnit krystalickou mřížku vody, která tvoří až asi 85% našeho fyzického těla.
Mění uspořádání matrixů (energetické obrazy slov, které můžete vidět na silných halucinogenech,
pokud máte přístup) v našem energetickém těle, které je větší než tělo fyzické a není vidět fyzickými čidly.
Již dávno bylo prokázáno, že slovní frekvence mění DNA, která se smršťuje a prodlužuje podle toho
jaká slova na ni působí (viz například kniha ZÁKON REZONANCE PIERRA FRANKA).
Každý by měl vědět, že určité slovní frekvence nabíjejí životními jednotkami
(zejména frekvence spisovného láskyplného jazyka, příjemných předpovědí a přání)
a jiné zase vybíjejí životní jednotky (frekvence nespisovné, sprosté, vulgární, impertinentní,
oplzlé, zastrašující, vyhrožující, ohrožující mluvy, do negativního frekvenčního působení
patří i klení a negativní přání).
Proto mluvte spisovně.
Mluvte pozitivně a mluvte pravdivě.
MLUVTE POPISNĚ PŘESNĚ.
NEUVÁDĚJTE V OMYL.
Lež v mluvě vybíjí ze životních jednotek a zavádí na scestí, kazí intuici i prožitek.
Lež vede do situací, kdy se lidé mýlí, neboť mají nesprávné informace pro vytvoření správného úsudku.
Nepřispívejte svými slovy ke zmatku, nedorozumění a k mentálnímu násilí.
VĚDECKÝ DŮKAZ PODPORUJÍCÍ STVOŘENÍ PŘED SAMOVOLNOU EVOLUCÍ
PTAKOPYSK
Ptakopysk se nachází pouze v Tasmánii a ve východní Austrálii.
Má velice zajímavé tělo, které nijak nezapadá do evolučního stromu, jak by si evolucionisté přáli.
Je ovšem dokonale přizpůsoben tím, jak byl utvořen, prostředí, do kterého zapadá.
Pokud by došlo k evoluci, očekávali bychom postupné přeměny mezi živočichy z jednoho druhu do dalšího.
Mísili by se například psi s kočkami a nacházeli bychom přechodné články kočkopsů nebo psokoček.
Některá zvířata, jako například ptakopysk, mají orgány, které nijak neodpovídají druhům,
které měly podle evolucionistů přijít před nimi i po nich.
Ptakopysk je velice specializovaný druh.
Ptakopysk má kožešinu, je teplokrevný, kojí svá mláďata jako savec, klade kožená vajíčka
a má jeden otvor společný pro vyměšování, páření i kladení vajec.
Má drápy a ramenní pás jako většina plazů.
Ptakopysk umí detekovat elektrické proudy stejně jako některé ryby a má zobák podobný kachně.
Má chodidla jako vydra a placatý ocas jako bobr.
Samec ptakypyska může uštknout jedem jako zmije.
Tento tvor nemá v evolučním stromu místo a je úplně nelogicky utvořen.
Vylučuje totiž evoluční vývoj. Je to přírodní hříčka našeho STVOŘITELE.
Po celém světě nacházíme důkazy, že žádný druh se nikdy nevyvinul z jiného druhu.
Živočichové a rostliny byly stvořeny podle svých druhů, jak praví Bible. (1. Mojžíšova 1: 11)
Také vidíme, že živočichové a rostliny se nevyvíjejí dnes v jiné druhy,
nepřibývá jich, pouze jich lidskou činností ubývá.
Mezery mezi nálezy fosílií ukazují, že neexistují žádné přechodné články mezi druhy.
Pokud by evoluce probíhala, fosilní záznamy by měly ukazovat postupné změny od vrstev nejnižších
až po ty horní. Ačkoli se zkameněliny sbírají za účelem dokázat evoluci již více než 150 let,
nálezy vykazují propastné rozdíly ve stavbě těla nalezených živočichů a ne žádné přechodné formy.
V základu existují velké propastné rozdíly mezi formami života, které mají jádro (eukaryota)
a těmi, které je nemají (prokaryota jako baktérie a modrozelené řasy).
Fosilní přechodné články chybí také mezi velkými skupinami rostlin,
mezi jednobuněčnými formami života a bezobratlými, mezi hmyzem,
který má velice specializované orgány, mezi rybami a obojživelníky,
mezi obojživelníky a plazy, mezi plazy a savci, mezi plazy a ptáky,
mezi primáty a ostatními savci a mezi opicemi a ostatními primáty.
Ve skutečnosti chybí celé řetězy organismů, nejenom pár přechodných článků.
Tyto mezery v evolučních řadách organismů zjevně nikdy nemohou být doplněny,
protože rostliny a živočichové byli stvořeni podle svých druhů a nevyvíjely se spontánně evolučně.
Svědectví zkamenělin je jednoznačně ve prospěch stvoření.
Existovali opolidé?
Více jak 150 let evolucionisté studují lebky a zuby a bylo vyprodukováno velké množství závěrů ohledně původu
člověka. Pojďme se podívat k čemu sběr fragmentů lebek vedl.
Svědectví zkamenělin, které údajně podporuje evoluci, je spíše fragmentární a vyzývá k jiným názorům
a závěrům než je důkaz evoluce, protože není kompletní, je ho minimum a spíše to vypadá,
že opolidé nikdy neexistovali. Neexistují ani spolehlivá svědectví o tom jak se vyvíjeli šimpanzi,
nejbližší příbuzní člověka. Zprávy, které tvrdí, že se nalezly zkameněliny primitivních opolidí,
jsou přeceňovány. Hon na fosílie přechodných článků mezi opicemi a člověkem byl zahájen někdy
v polovině 19. století a vyprodukoval mnoho podvodů a hoaxů.
Od roku 1953 se například obecně ví, že tzv. Piltdownský člověk, který měl být údajně
přechodnou formou mezi opicí a člověkem, byl hoax.
Přesto se minimálně 40 let Piltdownský člověk jako přechodný článek objevuje v učebnicích.
V některých je dodnes.
Piltdownský člověk (Eoanthropus dawsoni) je tedy podvržená fosílie, kterou neznámý pachatel mátl
paleontology a veřejnost od roku 1912. Její zfalšování bylo odhalena až v roce 1953.
Údajný pozůstatek dosud neznámého pravěkého hominida byl ve skutečnosti
lebkou středověkého člověka spojenou s dolní čelistí orangutana a zubem ze šimpanze.
Podvodníkem byl pravděpodobně amatérský archeolog Charles Dawson.
Všimněte si údajné podoby Piltdownského člověka - vydedukováno z části čelisti a zubu...
Každý nyní ví, že je to nesmysl a fantazie kreslíře.
Postupně byly odhaleny další podvody ve falšování nálezů údajných opolidí.
Nutno uvést, že datování radiouhlíkovými metodami
(i dalšími metodami radioaktivního rozpadu) je naprosto nepřesné,
neboť nepočítá s celosvětovou apokalypsou, která podle Bible proběhla roku 2370 před naším letopočtem.
BOŽÍ MLÝNY MORTEETERNIDADU, které každému odměřují život, jsou obzvláště nekompromisní, když hodnotí víru v evoluci a její šíření, vyučování a její podvody. Celkem můžete získat až 20 let navíc, když budete šířit správně myšlenku stvoření světa a budete vysvětlovat, že evoluce je pavědecký nesmysl.
Doporučujeme vám, abyste šířili odkaz na naše webové stránky.
Můžete vytvořit i letáky, a to pouze aniž byste měnili obsah slov těchto stránek.
Je dovoleno sdílet i fotografie. Nesmíte je ovšem dále prodávat.
Dále vám doporučujeme zkoumat stránky www.hydroplate.org,
které vysvětlují jak probíhala celosvětová apokalyptická potopa světa.