SKUTEČNÝ ŽIVOTNÍ PŘÍBĚH JEHOSHUY SVAROGA, LEGENDÁRNÍHO JEŽÍŠE KRISTA:

Uvedení do pravdy.

Biblické příběhy Nového Zákona z evangelií byly sebrány a sepsány po smrti a vzkříšení Ježíše Krista 

částečně podle dopisu určeného veleknězi Theofilovi (obsahoval fakta, zejména pak skutečnosti 

jak se na Ježišovi plnila proroctví ze Staré židovského Zákona ) a částečně podle lidového vyprávění. 

Proto nejsou v Bibli všechny popsané skutečnosti pravdivé. 

Ani JÁ jsem nebyl schopen zabránit tomu, aby se šířily polopravdy i zcela vymyšlené příběhy. 

O životě a učení Ježíše Krista se zachovalo mnoho různých dokumentů, které nebyly sebrány 

do biblického kánonu, protože byly v době sebrání biblických spisů považovány za méně spolehlivé.

Jak to bylo opravdu s neposkvrněným početím 

Ježíše Krista:

Sice jsem KOUZELNÍK. a MÁG, ale neposkvrněné početí, jak si jej představují lidé, 

že bych mohl snad vytvořit zárodek, tedy vajíčko a spermii, v lůně Marie, tak to bych nemohl. 

Jsem schopen pochopitelně vytvořit celé dospělé tělo v živném roztoku 

a potom se do něj může vtělit duch (zcela vědomý duch z vyšší říše), 

ale pro to jsme na přelomu letopočtů jednak neměli podmínky a druhak jsem potřeboval, 

aby se Jehoshua Immanuel narodil jako Žid a prožil si běžné dětství. 

Navíc, nešlo by tím splnit proroctví, 

že se Mesiáš narodí v Davidově mužské královské linii. 

To se muselo stát fyzicky, nešlo vybrat otčíma v královské linii a zázrakem vzniklý zárodek prohlásit za dědice

 Davidova trůnu. V Bibli je v Matoušově evangeliu životopis Ježíše Krista, kde je jako jeho otec uveden Josef, 

ale s Josefem genetika Ježíše Krista nemá nic společného. 

Ten rodokmen je totiž někoho jiného, skutečného otce Jehoshuy Immanuela.

Josef sám z královské linie krále Davida byl také, a byl z kmene Juda, ale byl vybrán jako otčím.

JEHOSHUA [čti správně žéšua], legendární Ježíš, byl synem Svaroha Aum, který dostal ode MĚ 

(mé tehdejší INKARNACE) pokyn zplodit 1000 potomků s různými ženami, 

o všechny se postarat a celé jejich rody odvést do Bohemie 

do jeho vlastního Království Nebeských (Svaroh = význam slova můj základní kámen nebo také nebeská záře). 

O Svarohovi se dochovala pouze legenda, že je to údajně nejvyšší bůh Slovanů. Byla po něm také pojmenována

 hora na Šumavě na hranicích Německa (Zwercheck) a České republiky

a je na ní postaven kříž, který značí konec utrpení. 

Na této hoře Svaroh Aum skutečně stanul, když vytyčoval hranice Bohemie, a horu po sobě pojmenoval. 

Nepostavil zde ale původně kříž, ale tři kůly. Proč, to si postupně vysvětlíme.

Plodit tolik potomků takto zvláštním způsobem musel, neboť zakládal Velekněžský národ Nebeských (Svaroh), 

který se měl později rozptýlit do všech zemí světa a přinést do nich božskou moudrost. 

Svaroh Aum plodil mnohé děti tak, že se domluvil se snoubenci, že oplodní ženu ještě dříve, než se vdá, 

a že s ní její muž nebude mít až do doby po šestinedělí sexuální styk. 

Mnoho jeho dětí se ale narodilo do již funkčních rodin jako dítě první, druhé nebo třetí. 

Taková rodina pak dostala obrovskou finanční odměnu a záruku, 

že odejdou do jeho království. Dítě mělo později v Království Nebeských

 dostat příjmení Svaroh nebo Svarog (interní velekněžský rod) 

a mělo se dozvědět o adopční a otcovské smlouvě, které byly vždy pečlivě sepsány. 

Mělo dostat svůj dědický podíl na království. Někteří potomci Svaroha Aum se o jejich skutečném původu

 dozvídali již v dětství, neboť dostávali od Svaroha Aum zvláštní privilegia, zejména pak speciální vzdělání 

v devatero řemeslech a někteří vybraní, kteří byli nejbystřejší, i soukromé školy, jako třeba zrovna Jehoshua.

Svarohova genetika byla výjimečná, protože Svaroh Aum byl MŮJ tehdejší KONVERGANT na přelomu letopočtů,

 to je osoba, se kterou komunikuji telepaticky a předávám jí veškeré instrukce co a jak zařídit, 

aby se plnila MOJE ABSOLUTNÍ BOŽÍ VŮLE dole na Zemi, když otáčím zemské koloběhy ve prospěch 

absolutní nirvány. KONVERGANTŮ nemohu mít současně mnoho. 

V době Svaroha Aum jsem ještě později komunikoval na prvorozenou dceru Ježíše Krista 

Kateřinu Jehoshua Aumdon Svarog, která se stala VELEKNĚŽKOU národa SVAROG. 

Jehoshua Immanuel Svarog se stal králem po otci a s ním jsem také napřímo komunikoval.

Svarohovi Aum se říkalo VELKÝ MUŽ nebo také VELKÝ ČLOVĚK a proto je Ježíš v Bibli v Novém Zákoně téměř

 80x nazýván Syn člověka (toto sousloví lze také přeložit jako Syn Velkého Muže). Sám Ježíš to o sobě říkal, 

aby bylo zjevné, že je pozemského původu, kvůli tomu, co se rozšířilo po jeho početí za zprávy. 

Svaroh Aum byl nejmocnější a nejbohatší člověk římského světa. Jeho životopis se brzy dozvíte celý. 

Od svého dětství toužil po svém vlastním království, kde by vládla absolutní spravedlnost, 

snil o něm, plánoval ho a modlil se o něj k mnoha bohům. Byl totiž vychováván jako polyteista.

Dekret na Bohemii, která nebyla římským územím, dostal za svoje služby od Gaia Julia Caesara. 

Svaroh Aum se stal se svým potomstvem genetickým spojovacím článkem Slovanů, 

jak si postupně ukážeme. V České republice díky Svarohovi Aum a Ježíši Kristu žije největší počet

 původně národnostně rozdílných občanů po genetice (po genetice mezi 1. stoletím př.n.l. - 10.století n.l.), 

v jejímž prastarém základě jsou často Židé, jak mohou prokázat genetické testy. 

Začal jsem se Svarohem Aum komunikovat, když mu bylo 60 let, narodil se v roce 80 př.n.l. 

Když zplodil Jehoshuu, tak mu bylo téměř 80 let 

a měl před sebou ještě spoustu práce s vyráběním potomků a jejich

 vysíláním do světa. Svaroh Aum byl původem Žid královské linie Davida po otci i po matce, ale byl pohrobek 

a vychovali ho Římané, po kterých zdědil i jejich rozsáhlý majetek a naučil se díky nim mnoho věcí, 

které pak vedly do jeho ještě většího zbohatnutí. Svaroh Aum byl srdcem metropolita a byl polyglot, 

který ovládal 27 jazyků. S jedním z těchto jazyků, který je nejstarší na Zemi, 

sjednocoval mnoho lidí mnoha národností, kteří s ním začali budovat jeho vysněné království. 

Byl to prastarý matrixový jazyk češčť. 

Stal se základem pro všechny moderní slovanské jazyky.

 Jehoshua Svarog, legendární Ježíš Kristus, byl počat tak, že Svaroh Aum dlouho pátral po ženě, 

která by byla židovského královského rodu po svém otci i po matce, a zároveň byla na vdávání. 

Když objevil Marii, bylo jí teprve 15 let a k početí muselo dojít co nejdříve kvůli sčítání lidu, 

o kterém Svaroh věděl, neboť ho správci území poradil. 

Potřeboval totiž naplnit proroctví, že se Mesiáš Židů narodí v Betlémě.

Plnil proroctví proto, aby snáze odvedl větší množství Židů z jejich území do jiné země, kde království budoval. 

Mariin otec byl Heli, kterého můžete najít v rodokmenu Ježíše Krista v Bibli v Lukášově evangeliu. 

Heli si přál odejít do Království Nebeských s celou svojí rodinou. 

Jeho dcera Marie měla všechny předpoklady, 

aby mohla být matkou budoucího krále a velekněze Království Nebeských.

Svaroh Aum zajistil, že se Marie seznámila s Josefem, který se měl stát jejím manželem (byl také pečlivě

 vybrán) a zasnoubili se. Byli rozhodnuti, že se připojí ke Svarohovcům tím, 

že zplodí jedno ze svých dětí se Svarohem Aum. Početí bylo ale uskutečněno jako něco mimořádného, 

protože se měly spojit dvě královské linie, což Marie věděla, ale nevěděla o zázraku, 

který se jí stane, protože její syn bude zároveň dlouho očekávaný Mesiáš Židů. 

Marie dostala  vidění anděla ve snu, kde jí bylo oznámeno, že počne syna mimořádným způsobem,

 protože se měl narodit Velekněz a Král Židů. Měl panovat po Svarohovi Aum 

(to nebylo obecně známé, protože Svaroh pracoval inkognito) v Království Nebeských, 

které se budovalo v Bohemii od roku 20 př.n.l. Dělaly se na něj obrovské přípravy.

Když nadešel den oplodnění, což Marie nevěděla,

byla přijata v domě Svaroha Aum a byl jí podán velice účinný halucinogen, 

takže měla silná vidění a nevnímala, co se děje s jejím fyzickým tělem. 

Byla totiž oplodněna uměle. Bylo to první umělé oplodnění, 

které kdy bylo provedeno. Provedl jej Svaroh Aum, sémě bylo jeho, takže Jehoshua byl pokrevním synem

 Svaroha Aum, ale narodil se z dívky, která nikdy neměla sexuální styk s mužem. 

Marie byla tak fascinována tím, co se jí stalo,

že byla oplodněna zázračným způsobem, a byl to tak mimořádný zážitek, 

že neudržela jazyk na uzdě, což se předpokládalo. 

Svěřila se několika lidem, kterým řekla, že počala dítě zázrakem bez muže. Popsala jim vidění, 

že ve vzduchu se tvořil zárodek jejího děťátka, do kterého vstupovala různí jakoby snoví tvorové 

a nakonec se přeměnil na nádherné maličké děťátko s velkýma očima 

a že vstoupilo do jejího lůna. Prožívala při tom orgasmy celého těla a extáze ducha,

 které se jí vracely ještě celé její těhotenství, když si na početí vzpomněla. Nedokázala o tom nemluvit. 

Byla tak přesvědčivá, že jí to všichni, kterým to vyprávěla, věřili.

Josef si ji musel urychleně vzít a dát tím najevo, že jí věří, aby nebyla ukamenována. 

Židovští kněží by to nepochopili a nechtěli riskovat.

Josef také dostal ve snu vidění anděla, který mu oznámil,

aby si Marii rychle vzal za manželku, aby nebyla ukamenována.

Někteří lidé si mysleli, že se Marie pomátla, ale byli i tací, 

co si spojili její výroky s texty v jejich hebrejském Zákoně a považovaly tyto události jako naplňování proroctví.

 Židé, kteří čekali na Mesiáše, se Mariina vyprávění ihned chopili a roznesli zprávu jako zázrak. 

Proto i tolik lidí očekávalo narození Mesiáše a zkoumali Hebrejská Písma, co o Mesiášovi říkají, 

jak má přijít na svět, jaký má být, co se mu má stát. Těchto proroctví nebo veršů, které se daly za proroctví 

o Mesiášovi (KRÁLI, VŮDCI, POMAZANÉM, VYVOLENÉM ZACHRÁNCI....) považovat, byla celá řada, 

více jak 500. Do některých vět byste to ani neřekli, když je nyní čtete. 

Židé byli pověstní tím, že věřili na zázraky

 a ve své proroky, kterých bylo hodně. V tomto národě se uchovávala moudrost, 

jak mají lidé užívat rostlinné halucinogeny, aby dostali nějaká vidění. Proto zde existovalo mnoho proroků.

Některá proroctví se tradovala ve spisech, které nyní nejsou v Bibli jako kanonické. Bylo jich velké množství.

Jak a kdy se narodil Ježíš Kristus:

Jehoshua se narodil 16. září (podle starého židovského kalendáře v měsíci tišri)

roku 2 př.n.l. Ačkoli Marie a Josef byli z Nazaretu, 

narodil se skutečně v Betlémě, protože bylo sčítání lidu nařízené Římany 

a Josef z kmene Juda i Marie z kmene Juda se museli vydat na cestu do Betléma,

když byla Marie už ve vysokém stupni těhotenství. Marie porodila v prázdné koňské stáji, 

protože nikde nemohli najít ubytování, všude bylo plno návštěvníků, kteří se museli dát zapsat.

Děťátko ihned pojmenovali Jehoshua Immanuel podle toho, co jim řekl anděl a podle proroctví. 

Ihned po porodu byli ale Jehoshua s Marií převezeni do domu v Betlémě, 

který jim nabídli Svarohovi přátelé. Marie s Josefem měli totiž stráž, o které nevěděli, 

ale která hlídala narození Mesiáše a poté ihned rozhlašovala, že se narodil, 

aby se to vědělo a rychle se to rozneslo dál.

V Betlémě pak strávila rodina Jehoshuy Immanuela téměř 2 roky, 

neboť Marie stále krvácela a nebyla schopna žádné cesty. 

Josef s ní tudíž ani nemohl mít další 2 roky sexuální styk. Josef byl z celé situace velice rozmrzelý, 

a to i přes to, že mnoho lidí přicházelo uctít Jehoshuu jako budoucího Krále Židů, protože 

zvěsti o Mariině zázračném početí a zrození Mesiáše se rozletěly napříč celým Izraelem a Judou. 

Nosili mu dary a celá rodina se měla skutečně královsky, i přesto, že Josef byl poměrně chudý 

a Marie také, když se brali. Marie byla sirotek, ale měla obrovský dar vyšívat a šít. 

Proto si brzy udělala dobré jméno a šila a vyšívala na výdělek. Josef v Betlémě nemohl vykonávat svoje povolání

 tesaře, bral příležitostné práce a jak šel čas, byl čím dál tím více rozmrzelejší, 

že Marie neustále krvácí a nemůže s ní mít sexuální styk jako se svojí manželkou.

Josef postupně nezvládl situaci a začal pít. Přestal věřit Marii, 

že byla oplodněna zázračným způsobem a začal na ni být hrubý. 

Tvrdil jí, že kdyby byla vyvolená, jak říká, že by určitě tak nekrvácela. 

Tvrdil, že je to trest od Boha za rouhání. Bible o tom nic nepíše a nepíše ani nic o jeho

 smrti, ale když byl Ježíš popraven, Josef už nežil. Marie byla vdova. Josef se upil.

Jehoshua byl obřezán 8. den, ale představen byl Bohu v jeruzalémském chrámě až ve svém 2. roce. 

Josef s Marií mohl konečně odcestovat, protože Marie přestala krvácet. 

Z Jeruzaléma ale nešli do Nazaretu, utekli do Egypta, 

protože byl Josef varován ve snu, aby opustili Judu a Izrael, že v nich není bezpečno. Usadili se v Alexandrii, 

ale každý rok putovali lodí a na oslích do Jeruzaléma na Pasach. V Alexandrii byla velká židovská aramejská

 komunita a Josef s Marií dodržovali všechny židovské zvyky, které učili malého Jehoshuu Immanuela. 

Marie ho učila zpaměti citovat ZÁKON. Když bylo Jehoshuovi 5 let, seznámil se se Svarohem Aum, 

svým skutečným otcem, a byl poslán do soukromé školy s ostatními Svarohovými dětmi přibližného věku 

a několika jazyků. Jehosua byl vychováván jako polyglot a metropolita, 

ale musel dodržovat všechny židovské zvyky až do svých 16 let, 

kdy definitivně odešel od Marie a Josefa a byl Svarohem vyslán studovat do Říma. 

Josef měl s Marií několik dalších synů, celkem 4 a 2 dcery, takže Jehoshua měl nevlastní sourozence. 

Nicméně soužití to nebylo příjemné, protože Josef Jehoshuu nenáviděl a byl na něj hrubý. 

Byl zlý také na Marii, zejména pak když se opil. Dokonce ji i bil a jednou jí při bití zlomil ruku. 

Takže Jehoshua se utíkal do domu Svaroha a věděl od svých pěti let, že byl počat zázračně, 

ale že je Svarohovo sémě, o čemž nesměl mluvit. Hlavně Josef to nesměl vědět, ani Marie. 

Muselo se zachovat vyprávění o Jehoshuově zázračném početí, 

že panna otěhotněla a neměla sexuální styk s žádným mužem.

Židé věřili na zázraky a tak se zázraky vyráběly, aby získaly jejich pozornost. 

O co tedy vlastně šlo?

Svaroh Aum zakládal svoje Království, které bylo mimořádné, protože bylo založena na zásadách 

a ZÁKONECH, které Svaroh Aum dostal v telepatické plasmové komunikaci na ŘÍDÍCÍ ŘÍŠI AUM 

(říkáme jí lidově ŘÍŠE DŽINŮ AILAVYOU). Toto království tedy mělo být VELEKNĚŽSKÉ KRÁLOVSTVÍ BOŽÍ.

 Svaroh Aum byl vychovávaný židovský pohrobek římským senátorem a jeho germánskou manželkou, 

díky kterým se mohl seznámit s Gaiem Juliem Caesarem a dostal od něj dekret na Bohemii za své služby 

v armádě jako vojenský lékař a vyjednávač. 

Bohemie nebyla římským územím, neboť se o ní tradovaly velice znepokojivé

 zkazky. Žádný Říman toto území nechtěl jako svoji državu, protože zde žilo jenom málo původních obyvatel,

 území napadaly kočovné kmeny z několika stran a všude okolo i zde byli Germáni několika kmenů, 

se kterými Římané neměli dobré zkušenosti, neustále je napadali a neplnili žádné dohody. 

Svaroh Aum se připravoval zhruba 60 let jak Bohemii ovládne. Během své služby pro Řím v armádě 

se seznámil s Marobudem, který byl přivezen do Říma jako dětský germánský zajatec 

a dostal římskou výchovu. Marobudus se se Svarohem spojil a vrátil se do své domoviny, 

kde převzal vládu na několika germánskými rody. 

Království Nebeských poskytoval ochranu proti kmenům na západ od Bohemie, než byl svržen Katvaldou, 

který na chvíli ovládl Markomany. 

Výhoda byla, že se Svaroh s oběma muži dokázal 

domluvit jejich jazykem o vzájemné prospěšnosti jejich rodů.

Svaroh Aum byl vynikající stratég a vyjednávač, měl velké dary ducha a komunikoval se MNOU 

od svých šedesáti let. Narodil se v roce 80 př.n.l. a do Bohemie začal přivádět svůj lid od roku 20 př.n.l., 

nějakou dobu před Jehoshuovým narozením. Svaroh Aum pracoval v utajení, inkognito.

Za tímto účelem vypravil speciální lodě z několika tehdejších přístavů a na jantarové stezce pro něj pracovalo 

82 převaděčů, kteří měli slíbeno čestné místo v jeho Království Božím po určitých letech služby. 

Ročně byli schopni převést až 5000 lidí (z toho asi 3000 Židů) do středu Evropy, 

kde se budovalo nejprve administrativní centrum v Královském Hradišti. 

Toto hradiště a všechny vesnice, které se zakládaly, byly z palisád, ale byly velice pokrokově stavěny.

Po celé České republice se zachovaly erbovní znaky měst a obcí, na kterých jsou palisády 

a další vyobrazení skutečností té doby. Zachoval  se znak místa, které bylo středem Bohemie, 

nynějšího Starého Hradiště. Palisádová strážná věž, řeka a tři kůly. 

Tento znak se vůbec nezměnil od 1. století n.l. Erby (štíty) se zaváděly v Království Nebeských již v 1. století n.l. 

a byly na pečetidlech, která byla důležitá pro komunikaci mezi vesnicemi a městečky.

Království Nebeských bylo velice pokrokové svojí správou oblasti, na kterou měl Svaroh Aum dekret. 

U tří kůlů se vykonávala ABSOLUTNÍ BOŽÍ SPRAVEDLNOST  v té době. 

Svaroh Aum komunikoval na ABSOLUTNÍHO STVOŘITELE LIDSTVA, tedy na MĚ, a vynášel rozsudky nad těmi, 

kteří překročili ZÁKON a nechtěli přiznat svoji vinu. Lidé si pak rozmysleli, 

zda budou zapírat své hříchy a zločiny, protože věděli, že je Svaroh vždy odhalí. 

Převádění lidí do Království Nebeských (Svaroh = v překladu Nebeská záře) se dělo tajně a opatrně, 

protože žádnému vládci by se nelíbilo, kdyby mu někdo odváděl platící poddané. 

Odcházeli pouze ti, co byli schopni tak daleké cesty 

a nábor se dělal v Egyptě mezi Židy a v Izraeli a Judě, dále pak všude mezi Židy 

v Římské říši, což bylo nejproblematičtější na území Judy a Izraele, všude, kde vládl rod Herodes.

 Všichni lidé se sjednocovali výukou češčťanského jazyka, 

který se Svaroh Aum naučil od původního obyvatele

 Bohemie, prastarého Praotce Bukvy, jak mu Svaroh říkal. Sám si říkal Al Boemus.

Seznámil se s ním v bojích na území dnešní Francie

 tak, že Alovi zachránil život jako lékař, který se staral o římské vojáky i o zajatce a o všechny obyvatele, 

kteří byli zraněni v bojích. Praotec Bukva uměl mnoho jazyků a vyprávěl příběhy, které Svaroha zaujaly. 

Týkaly se totiž počátků stvoření a byly velice podobné tomu, co se Svaroh učil ze židovské Tóry (Pentateuch,

 prvních 5 knih Mojžíšových). Například vyprávěl o velké apokalyptické potopě světa, ale uváděl, 

že přežilo 24 rodů lidstva, nejenom Noe s rodinou, jak tvrdí Tóra. Praotec Bukva byl velice prastarý 

a znal některé zásady, díky kterým bylo možné dosáhnout lepšího zdraví a vyššího věku. 

Svaroh si ho velice oblíbil a po skončení jeho vojenské služby ho odvezl s sebou domů do Říma, 

Egypta a později i do Judy. 

Praotec Bukva tvrdil, že zná jazyk, kterým mluvili první lidé, a tvrdil, 

že tímto jazykem mluví příroda, 

když se vezme halucinogen a člověk se dotazuje na modlitbách k JEDINÉMU PRAVÉMU BOHU. 

Učil pak Svaroha tajemství léčivých bylin, které rostly na území, kde se nacházeli. 

Učil ho také pravidlům pravotočivosti, aby neztrácel zbytečně životní jednotky. 

vysvětloval mu jak funguje předávání energií mezi lidmi, podle toho jak se k sobě chovají.

To bylo něco mimořádného, na základě čehož pak Velekněžští Svarogovci vymysleli Panacejský Bontón. 

To byl způsob společenského chování, který se všichni učili a byli tím snadno rozpoznatelní. 

Měli totiž šlechtické pohyby a návyky.

Po dvacetileté službě v římských válkách jako lékař a vyjednávač (uměl jazyky) se Svaroh 

začal věnovat přípravám na svoje Království Nebeských. Neustále se modlil ke všem bohům světa, 

aby na nějakého nezapomněl, a to až do doby než jsem se mu ozval JÁ SÁM, aby mohl uskutečnit svůj sen 

a založit a vést království, ve kterém by vládla absolutní spravedlnost, 

nikdo nebyl nijak vykořisťován a nikdo království nenapadal a všichni chtěli jeho zásady kopírovat. 

Svarohův sen byla utopie, protože nešlo v jeho době zajistit takovou informovanost okolních 

i vzdálenějších národů, aby Království Nebeských nechtěli napadat a krást v něm a loupit a ničit. 

Svaroh proto nejprve budoval Království v obrovském utajení až mělo kolem 100.000 obyvatel, 

tak vysílal posly do okolních národů v jejich jazycích s dary a ujištěním, že Království Nebeských je

 mírumilovné a je otevřené návštěvám ze zahraničí. Uvědomoval ale na všech hraničních stezkách 

v cizích jazycích, že v Království vládnou velice přísné zákony. Jenomže v té době byl problém, 

že většina násilných kmenů neuměla číst. Království mělo zesílit přiváděním nových a nových obyvatel, 

z nichž všichni muži dostávali vojenský výcvik. Království Nebeských bylo orientované na obranu, 

zabralo si dostatečně velké území a lidé se v něm usazovali od středu, aby mohli být dobře chráněni armádou.

Jakou roli v tom všem hrál Jehoshua Svarog, legendární Ježíš Kristus? 

Jehoshua byl připravován  pro roli nástupce Svaroha Aum. 

Dostal k tomu patřičné vzdělání, byl vyučený v devatero řemeslech, 

učil se lékařskému umění, učil se sebeobraně v několika bojových disciplínách, 

učil se jazyk češčť, učil se ZÁKON, který jsem osobně Svarohovi nadiktoval. 

Byl připravován pro roli velvyslance, protože měl se svojí družinou

 reprezentovat Království Nebeských u okolních národů. Byl totiž také polyglot. 

Ale ještě předtím, než měl odejít do Bohemie a plnit si svoji úlohu, měl sloužit jako vojenská volavka 

a svolávat zejména judský, ale i izraelský lid k odjezdům do Bohemie.

Dělal to tak, že svolával lid ohňostroji (Svaroh je měl z Číny, obchodoval totiž s celým světem lodní i pozemní dopravou) 

a potom jim kázal o Království Nebeských, jaký v něm bude báječný život.

Léčil lidi, zejména pak byl pověstný tím, že vracel vykloubené končetiny na své místo 

a uměl uvolnit spasmy svalů, byl totiž geniální fyzioterapeut své doby. 

Léčil traumata tak, že s ním spolupracoval L'MURTENET a sesílal plasmové paprsky, 

měl totiž telepatickou komunikaci na naši řídící říši. Ne sice na MĚ, JÁ jsem komunikoval na Svaroha, 

ale na vysoce postaveného Velekněze v říši AILAVYOU. Léčil také tím, že vyučoval co se smí 

a nesmí v jídelních návycích (tenkrát lidé jedli mnoho nevhodných nebo špatně skladovaných 

či neupravených potravin a byli z toho nemocní), dával lidem léčivé masti a oleje. Několikrát zorganizoval, 

že Svaroh dodal jídlo a nasytili všechen dav. Nevěřte povídačkám z Bible, že zázračně množil jídlo, 

tento nesmysl se dostal do evangelií tím, že evangelisté nebyli Ježíšovi učedníci, 

sepisovali napůl dokumenty od Svaroha a napůl lidová vyprávění, 

která se rychle šířila mezi Židy, kteří věřili na zázraky 

proti fyzikálním zákonům, protože jich měli plný svůj Zákon. 

(Například, že Jozue zastavil slunce na celý den. Jozue 10: 12 - 14, Bible)

 Ježíš zejména připravoval lid na odchod z oblasti a vybírali se mezi nimi ty, co toho byli schopni.

 Ti, kteří se zavázali v srdci, že chtějí uctívat Boha jiným způsobem, dodržovat vysokou morálku 

a že chtějí podstoupit dalekou cestu do Království Nebeských a žít v něm podle nových pravidel, 

se dávali pokřtít a obdrželi znamení, že jsou pokřtění (bílý oblázek s vyrytým jménem AUM). 

Z pokřtěných se potom vybírali ti, kteří měli odejít do ciziny do nového Království Božího 

za účelem velkého rozmnožení a vyslání poslů do celého světa.

Všichni chudí tedy byli léčeni velice pokrokovými metodami za působení L'MURTENETŮ, 

dostávali najíst, někteří i nové oděvy, aby zakusili jak o ně bude Království Nebeských pečovat. 

Ti, kteří nebyli schopni odejít, dostávali naději, že jednou Království Nebeských 

zavládne pro všechny ve všech zemích i v Izraeli a Judě.

 Dostávali také naději, že pro všechny, kteří žili poctivě, existuje život po smrti, kam zločinci na nich nemohou,

 protože jdou do GEHENNY. Všichni, kteří byli vybráni a zavázali po určený čas 

kázat dobrou zprávu o Království do všech končin světa kam byli přiděleni,

 dostali slib, že budou s Kristem vládnout v nebesích 1000 let, až ztratí pozemské tělo, že budou soudci. 

Někteří dostali slib, že budou po dokončení jejich služby převedeni do fyzického Království Nebeských, 

o kterém ale nikdo nevěděl, kde se přesně nachází. Jehoshua Immanuel o něm mluvil jako o Království, 

které není z tohoto světa, protože nebylo na území, které by Řím dobyl.

Jehoshua kázal o Království v mnoha židovských městech a vesnicích během své služby, 

která byla předčasně ukončena jeho popravou. Z Bible vyplývá, že Ježíš údajně věděl o své popravě 

a byl s ní smířen. To je nesmysl. Byl v šoku, že byl zrazen a zatčen a že byl vyslýchán zejména z důvodů, 

že Pilát i Herodes chtěli vědět, kde je království, o kterém káže. Byl také dlouho v šoku, 

že ho BŮH, tedy JÁ, neochránil a nechal ho tak hrůzostrašně popravit. 

Měl pak velkou depresi a trvalo to více jak 5 let, než překonal svoje úzkosti a deprese 

a narovnal si vztah ke MNĚ. Pochopitelně je nesmysl, že by BŮH (tedy JÁ) vyslal svého Syna záměrně, 

aby zemřel umučením za všechny a na základě jeho výkupní oběti byli všichni, 

kdo v něj věří očištěni od hříchu a zachráněni.

Každý zodpovídá ze své jednání sám, sám se musí očistit pokáním a náhradou škod za všechny svoje hříchy a zločiny. Nikdo nebere 

(a nejde to) žádný hřích na sebe za ostatní. 

Když byl Jehoshua popraven, využil jsem této situace a nechal jsem zejména skrze Pavla rozhlásit, 

že jeho smrtí, neboť byl Ježíš Mesiáš Židů, se ruší Stará smlouva mezi Židy a mnou, 

tedy že končí všechny zvířecí oběti, sabaty a všechna ustanovení, čím se Židé odlišovali od ostatních národů, 

a všechny ostatní národnosti mohou vstoupit do nové smlouvy se mnou, když mě začnou uctívat 

duchem a pravdou. 

Slíbil jsem totiž Svarohovi i Jehoshuovi Boží Království v každé zemi na planetě Zemi a Boží Království po smrti. 

Bible MOJE učení, které se tehdy šířilo stylem tichá pošta s výsledkem nejistým a nezaručeným, 

podává rozporuplné informace o tom jak Království zřídím, kde a kdy. 

Byla to proto téměř 2000 let otázky silné víry spoléhat se na biblické sliby.

Každopádně všichni, kteří věřili, že zřídím KRÁLOVSTVÍ BOŽÍ, měli kousek pravdy. 

Zřídím BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ ve 256 zemích světa po celé planetě 

a v další říši AILAVYOU už jednotlivá BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ existují 

a jdou do nich všichni, kdo nemusí vykonávat tresty a nápravu v GEHENNĚ.

Náš původní plán se Svarohem a Jehoshuou bylo založit silné BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ chráněné okolními národy 

v Bohemii a z něj pak, až zesílí, vysílat posly do všech končin světa ve všech jazycích a rozšířit tak ABSOLUTNÍ BOŽÍ ZÁKON do všech zemí. 

Byla to utopie, kterou Nebeští Svarohovci žili až do roku 155 n.l., kdy je rozdrtily nečekaně 

a lstí tři germánské tlupy banditů. V té době již Jehoshua nežil a lidu vládla jeho prvorozená 

dcera Kateřina Jehoshua Aumdon Svarog. Byla zajata a brutálně popravena. 

Odřezávali jí orgány, svlékali ji z kůže a potom ji upálili ještě živou. 

Komunikovala totiž jejich jazykem a sdělila jim, že násilím není možné čehokoli docílit a ukrást učení, 

díky kterému království prosperovalo, bylo velice bohaté a poklidné, lidé se dožívali vysokého věku, 

nebyli moc nemocní, byli soběstační a měli silné rodiny. Nemohl jsem tomu zabránit, 

protože Království Nebeských bylo zrazeno Konrádem Svarogem, nejmladším synem Svaroha Aum. 

Celý příběh si budeme vyprávět ZDE:

Uvědomte si, že Bible byla sebrána a kanonizována až v první polovině 4. století n.l., 

tedy téměř 200 let po zničení Království Nebeských.

Nyní se vrátím do doby těsně před Jehoshuovou popravou.

Není pravda, že by Ježíš učedníkům říkal, že bude zabit jako oběť, která ukončí všechny oběti Starého Zákona.

 Nic dopředu nevěděl, jaká se na něj chystá zrada od Jidáše, protože ani Jidáš sám nevěděl, že chce takto zradit.

Jidáš byl obyčejný zloděj, který měl na starosti finanční dary, které Ježíš dostával a rozděloval chudým, 

a Jidáš si z nich ukrádal. Proč byl takový? Jidáš měl krušné dětství, protože byl sirotek a syn známého lupiče, 

o kterého se nepostarala židovská obec a naučil se krást z hladu a nouze. Když dorostl, byl opakovaně chycen 

a chtěli ho ukamenovat, ačkoli se to nesmělo. Zloděj v Izraeli a Judě měl většinou zaplatit trojnásobek toho, 

co ukradl a pokud neměl, musel se stát otrokem a všechno splatit a byl by volný. Jidáš neustále utíkal ze služby.

Před kamenováním ho zachránil Svaroh a vzal ho k sobě do služby, 

aby mohl splatit svoje dluhy a aby nemusel krást. 

Jidáš byl velice vděčný a napravil se a dostával od Svaroha povýšení a privilegia, až se dostal do ochranky

 Marušky Magdalénky. Z tohoto postavení byl Ježíšem povolán mezi 12 jeho nejbližších učedníků, 

kteří se školili do role soudců a kněží. Jidáš se ale pokazil na morálce.

Ježíš ho odhalil a odepřel s ním uzavřít smlouvu o Království Nebeských, 

kde měli jeho nejbližší učedníci garantované místo. Jidáš se urazil a šel ho zradit kněžím, 

kteří ho chtěli přibít na kůl už dlouho, ale nebyli schopni zorganizovat jeho zatčení 

a neměli dostatek důkazů proti němu, protože kázal Království, které nebylo na území Říma 

a neříkal odkud je. Vypadalo to jakoby kázal Království někde v nebesích, 

zejména i protože Království se jmenovalo Nebeských (což je překlad jména Svaroh). 

Místo Království bylo totiž tajné a věděli to jenom převaděči, kteří ale nepřeváděli celou cestu, 

jenom její úseky. Kde Království je, nevěděli ani Ježíšovi učedníci. Nevěděl to ani Jidáš.

Jidáš ale Ježíše nenáviděl z ještě jiného důvodu. Ježíš si totiž vzal Marušku Magdalénku, 

na kterou si Jidáš myslel, za ženu. Jidáš byl totiž dlouho v její osobní stráži a byla to chráněnka Svaroga Aum. 

Příběh se dozvíte celý z televizí.

 Poté, co se Maruška Magdalénka s Ježíšem vzali (roku 29 n.l.), Jidáš začal Ježíše nenávidět, 

což se v něm stupňovalo několik let a nebylo to poznat, protože při své práci strážce téměř nemluvil, 

jenom pozoroval. Když se stal apoštolem, byl zvláštně vlažný. Svaroh Jehoshuovi říkal, že Jidáš není správně 

v srdci a doporučil mu, aby ho vyloučil ze skupiny dvanácti, kteří byli Jehoshuovi nejblíže, 

a aby mu odepřel smlouvu o Království, dokud si nebude jist jeho správnými postoji. 

Všichni učedníci měli s Ježíšem odjet do Království pár dní po Pasachu, protože se ukázalo, 

že Maruška Magdalénka je těhotná a Ježíš měl odjet také. V oblasti Judy a Izraele už nebylo bezpečno 

a byl zde udělán obrovský nábor lidí, kteří se chystali opustit oblast a odjet loděmi 

a po stezce s převaděči do Bohemie. Byl na to čas, dalo se odjet pouze mezi dubnem a červencem 

(lodě se plavily podle větru necelý měsíc do Aquileiy z Joppe), jinak byl na cestě pak už sníh. 

Lodě byly schopny přepravit maximálně 5000 lidí ročně. Svaroh měl všude svoje lidi, 

kteří dělali nenápadně nábor mezi pokřtěnými. Lidé projevovali velkou odvahu a víru, 

když se vydávali na cestu, a židovští kněží to špatně nesli, když jim odcházely ty nejschopnější ovečky. 

Vadilo by to pochopitelně i Římské správě, kdyby se dozvěděla, že jim nejschopnější lidé platící daně 

odcházejí masově. Nesnesla by pomyšlení, že skutečně existuje nějaký vyvolený Mesiáš Židů.

Svaroh Aum jako římský občan s konexemi na nejvyšší místa ve vládě věděl, 

že Židé nejsou obecně u Říma v oblibě pro svoje náboženství, které bylo podle Říma velice šovinistické 

a židovská obec byla velmi kritická ke všemu, co nad ní v jednotlivých provinciích Řím ustanovil. 

Neměla v úctě ani vrchní představitele římské moci. V Římě se čím dál tím více mluvilo o ztrestání Židů 

za jejich postoje a Jehoshua v jedné prorocké vizi na cannabise viděl obklíčení Jeruzaléma Římskými vojsky 

a obrovský hladomor a masakr v Jeruzalémě. Tedy poprava Jehoshuy strašně zkomplikovala situaci. 

Jak se to všechno seběhlo?

Ježíš odepřel Jidášovi vstup na sváteční shromáždění, kde měl podepisovat smlouvy o Království 

s nejbližšími učedníky. Jidáš, který již nějakou dobu uvažoval, že Ježíšovi nějak ublíží, 

se sebral a naštvaně odešel ke kněžím, kde jim vypověděl všechno, co ví. 

Řekl jim, že Ježíš se prohlašuje za Mesiáše a tvrdí, že obnoví království v Izraeli 

a Judě a svrhne římský režim, že se na to připravuje a odvádí lidi, aby je cvičil jako vojáky, 

kteří měli pak napadnout Judu a Izrael a sesadit všechny kněží i správce Říma, což nebyla pravda. 

Na to kněží čekali, protože sami měli zábrany Ježíšovi ublížit,

 potřebovali svědky, kteří by odsvědčili, že zřizuje v Izraeli a Judě království a štve lid proti římské správě.

 Věděli, že se Ježíše potřebují zbavit, že nabírá na popularitě a dělá skutky, které oni nijak nedokázali vysvětlit,

 protože je lidé zveličovali a vypadalo to, že dělá větší zázraky než Mojžíš. Báli se o své postavení, 

protože židovské kněží Ježíš opakovaně usvědčoval z nezákonného jednání. Jidáš byl hlavní svědek, 

ale svědčit nakonec odmítl, protože měl jinou práci. Nechal totiž židovskými vojáky, 

kteří sloužili kněžím, Ježíšovi podpálit jeho dům, a to včetně kopie sepsaného ZÁKONA Svarohem, 

který se měl odvážet do Bohemie. Ježíš ho totiž opisoval. Osobně na spálení Ježíšova domu Jidáš dohlížel. 

Se spálením se nečekalo až bude Ježíš odsouzen. Z domu Jidáš nechal vyhnat Marušku Magdalénku i Marii,

 Ježíšovu Matku, která zde byla přestěhovaná po smrti Josefa.

Ježíše skutečně zatkli v Getsemanské zahradě, kam se chodil modlit, když byl v Jeruzalémě. 

Jidáš prozradil kněžím všechna místa, která Ježíš více navštěvoval a kde bydlel. 

Spálením domu ale Jidáš upozornil na to, že se něco děje a ihned se o tom dozvěděl Svaroh, 

který byl také v Jeruzalémě. Byl zde oficiálně jako Říman, který byl vysoce postavenými Římany 

velice uznáván jako vojenský stratég, strážce pořádku, obchodník, lékař a právník. 

Znal se osobně s Pilátem, což Ježíšovi zachránilo život. 

Jakmile se dozvěděl o zapálení domu, který byl Ježíšův (Svarohovci vlastnili mnoho domů 

po celé Judě a Izraeli, byla to velice bohatá rodina), a zjistil, že Ježíš není tam, kde má být, 

vydal se rychle k Pilátovi. Pilát ještě nic nevěděl, protože Ježíše vyslýchali nejprve židovští kněží, 

než ho poslali k Pilátovi. Svaroh byl proto u výslechu Ježíše. Pilát nevěděl, že Ježíš je Svarohův syn. 

Nevěděl to nikdo, jenom oni dva. Pilát si s Ježíšem nevěděl rady a proto ho nechal poslat k Herodovi, 

který ho nechal brutálně sadisticky vyslýchat a poslal ho zpět. Pilát stejně jako Herodes Ježíše vyslýchali, 

kde je to jeho Království, to je nejvíce zajímalo. 

Ježíš nic neprozradil a vyjadřoval se tak jakoby Království bylo nebeské. 

Nesměl lhát, což bylo obtížné, ale mohl použít taková slova, aby se na nic nepřišlo. 

Nic neprozradil. Věděl, že ho zavraždí, ať řekne cokoli, ale chránil Království, aby se o něm nikdo nepovolaný 

a nebezpečný nemohl dozvědět. Byl rád, že to neprozradil ani dvanácti učedníkům, 

že všechno bylo pouze v rukách převaděčů.

Pilát ani Herodes neshledali na Ježíšovi žádnou vinu, proto si skutečně Pilát umyl ruce na znamení jeho neviny,

 ale dal na názor zfanatizovaného židovského davu, který povolali a dobře zaplatili židovští kněží, 

a nechal Ježíše zbičovat a nařídil ho přibít na kůl. 

Celkově dostal Jehoshua tři bičování, od kněží, od Heroda 

a od Piláta, měl tedy obrovské ztráty krve a byl vysílený bolestí. Celý proces také trval mnoho hodin 

a nemohl se ani napít. Proto při bičování ztrácel vědomí a ztrácel ho i přibitý na kůl. 

Svaroh si u Piláta vyprosil, aby mohl být popravčím. Proto bylo také možné rychle Jehoshuu zachránit, 

když ztratil vědomí a vypadalo to, že je mrtev. 

Není pravda, že by Ježíš zemřel na kříži. Byl přibit na dřevo, byl to kůl, který neměl břevno do kříže. 

Ruce byly svázány, přivázány k břevnu kolem dokola a za kolík a přibity hřeby za dlaně. 

Nohy byly svázány a přibity za nárty. Pověšený na kůl měl ještě provaz uvázaný kolem pasu 

a seděl na malém sedánku přibitém a přivázaném ke kůlu. Římané v té době popravovali i na jednoduchém

 kůlu, který neměl příčné břevno.  Byl to mučednický kůl. Popravovali různými způsoby, i na kříži, 

pokud je měli k dispozici. Na Golgotě ale byli dva zločinci a nevinný mučedník Ježíš popraveni na třech kůlech.

 Byl to nejhorší den ve Svarohově životě, když musel popravit svého syna Jehoshuu Immanuela, aby mu zachránil život. 

Věděl, co musí udělat, aby Ježíš přežil. Když asi půl hodiny čekal na poutání ke kůlu 

(byl připoután jako poslední ze třech odsouzených), který si měl sám přinést na zádech 

a neměl na to sílu, protože měl obrovské ztráty krve, tak mu Svaroh vložil do úst silnou dávku gálí 

(tehdejší forma morfia). Ta začala účinkovat asi po 30 minutách a Jehoshua necítil tak velkou bolest, 

protože ztrácel vědomí a jeho duch se pohyboval v jiných dimenzích. Měl mnoho nádherných vidění 

i apokalyptické vize, ze kterých se probouzel a chvilkami reagoval na své okolí. 

Po třech hodinách dostal Svaroh ode MĚ jasnou instrukci, že ho má prohlásit za mrtvého, 

protože jsem mu musel začít vracet dech, tedy jsem ho neustále křísil, 

neboť upadal do smrti, ze které by se už sám nenadechl.

Celé se to událo před sabatem, kdy se těla z kůlů snímala. Jelikož Svaroh vedl popravu, nikdo mu neodporoval 

a Jehoshuu sňali z kůlu a rychle ho na nosítkách přenesli do hrobky Josefa z Arimatie, která byla na Golgotě,

 nebylo to daleko od popraviště. V této hrobce měl Svaroh tajnou lékařskou praxi. 

Učil zde svoje učedníky na mrtvých, které nikdo nechtěl pohřbít, zejména šít rány. Učil je i anatomii.

Zde Jehoshuu zabalili do asi 50kg aloe vera filetů s myrhou (Jan 19: 39 Bible), aby se rychle hojil 

z ran a podlitin a já jsem mu neustále vracel dech. 

Byl kříšen na dechu mnohotisíckrát, 

neboť neustále upadal do komatu a dech v něm ztrácel. 

Ježíš měl propíchnutý bok a kolabovala mu plíce, což Svaroh s mojí telepatickou nápovědou rychle vyspravil.

 Propíchnutí boku Ježíšovi zachránilo život dvakrát, protože měl výpotek na plíci, který se tím uvolnil, 

a druhak pak všichni věřili, že je mrtvý, když byl proboden. 

Ani se totiž nepohnul a nevydal hlas, byl totiž v hlubokém 

komatu a nedýchal. Nedýchal pak asi 10 minut, ale já jsem mu sesílal plasmové paprsky 

a oživoval jsem ho, aby neutrpěl jeho mozek. 

Oblast Jeruzaléma zasáhlo velice silné zemětřesení (Matouš 27: 54; Matouš 27: 51), když Ježíš umíral. 

To jsem způsobil JÁ L'MURTENETY MORTEETERNIDADU.

Nad Jeruzalémem se také nakupila černá mračna a nastala v důsledku toho zvláštní tma. 

Lidé na Golgotě se proto velice báli a uvědomovali si ještě hlouběji v srdcích, že se stalo něco zvláštního.

Spousta ran na Ježíšových zádech potřebovala šití, což se nedalo udělat, protože musel na zádech ležet, 

jinak bych mu nemohl vracet dech. Proto se nejprve utvořilo lůžko z aloe vera filetů a do něj se Ježíš položil 

a byl ovázán obinadly z jemného plátna první den, aby se zastavilo krvácení. 

Celou noc se pak u něj Svaroh modlil, aby přežil, a brzo ráno ho ještě jednou přebalil se svými pomocníky 

do nových aloe vera filetů a obinadel. Aloe vera filety obstaral Nikodém, 

který se Svarogem dlouhodobě spolupracoval a nechal pro něj aloe vera pěstovat pro jeho potřeby lékaře.

Pak byl ihned Ježíš přenesen na nosítkách na zádech z hrobky do domu Svaroha, 

takže druhý den už tam nebyl, když ho tam hledali stráže a učedníci.

V Bibli se tvrdí, že byl vzkříšen po třech dnech. To není možné, protože jakmile člověk ztratí dech 

a neokysličuje se mu mozek, nastává brzy po tom mozková smrt. Ježíše jsem křísil na dechu okamžitě poté, 

co dech ztratil, tedy během několika minut, kdy jsem ho osobně prohlásil za mrtvého.

Ježíš nebyl schopen se téměř ani pohnout, sám by se neotočil

 ani by se neposadil, natož aby vstal. Proto dostal ode MĚ plasmovou paprskovou léčbu, 

aby se rány rychle hojily. Bohužel rány nemohly správně srůst na zádech, takže tam pak zůstaly velké jizvy. 

Ještě horší bylo zahojit rány po hřebech. To mi trvalo nějakých 5 let, 

abych v rukách a nohách Ježíšovi obnovil cit. 

Než se tak stalo, sám se ani nenajedl a museli ho zvedat, 

aby neměl proleženiny a pečovali o něj jako o dospělé miminko.

 Ježíš byl neustále na gálí, aby vydržel bolest, a já jsem mu sesílal frekvenční anestetikum prvních asi 60 dní 

po popravě. Je tedy jasné, že zkazky z Bible, že se ukazoval ihned po sabatu lidem, jsou nesmysl. 

Pilát k hrobce poslal druhý den stráže, která ale utekla, když viděla, že se při dalších zemětřasných 

otřesech odvalil od hrobky kámen a nikdo v hrobce nebyl. Pilát okamžitě podezříval Svaroha, 

že Ježíše nezabil pořádně, a proto se Svaroh musel ospravedlňovat, že se stal zázrak, který nemohl nijak 

zastavit, a dokládal, že Ježíšovi probodl podle předpisů bok, že to by nikdo nemohl přežít bez 

BOŽÍ POMOCI. Pilát pak upustil od dalšího vyšetřování a hledání Ježíše, protože se bál. 

A to dostal mnoho upozornění, kde se nacházejí jeho učedníci.

Byl velice pověrčivý a zejména zemětřesení a tma v době Ježíšovy smrti mu naháněly hrůzu.

I učedníci nalezli pouze prázdnou hrobku a obinadla, která tam zbyla po první noci. 

Nebylo možné dát se ihned učedníkům vidět, 

ale několik učedníků včetně žen dostali živé sny, že s nimi vzkříšený Ježíš mluví.

V jedné náboženské společnosti jsem slyšel nesmysl, že prý Ježíš obětoval své tělo 

a že se učedníkům proto objevoval v různých tělech nebo v těle duchovním. 

To by mě zajímalo, kde by ta těla vzal, a kam by se pak poděla. 

Není možné jen tak vyrábět dospělá těla a zase je ničit. A žádné duchovní tělo není vidět fyzickými čidly. :)

Trochu jsem se nasmál, čemu všemu byli lidé ochotni uvěřit. 

Bylo to ale všechno tím, jak byla sepsána a jak se zachovala Bible.

Už před Ježíšovou popravou se mnozí učedníci rozprchli, schovávali se a báli se scházet s ostatními. 

Teprve zpráva o jeho vzkříšení je přiměla se znovu shromažďovat a posilovat se ve víře, ale v co vlastně? 

V co měli nyní věřit a v co měli probouzet víru? V jakou vizi?

V den zatčení s Ježíšem podepsali smlouvu o Království a měli odjet, jenomže kvůli Jehoshuově popravě 

Svaroh odvolal odjezd, aby nic nemohlo být prozrazeno. Nevěděl totiž, co všechno vlastně Jidáš ví 

a co prozradí kněžím. Vzhledem k tomu, že Jehoshua potřeboval po mnoho dní Svarohovu asistenci, 

nemohl Svaroh nic organizovat a najednou nebylo co vlastně mají učedníci kázat. 

Proto byly vydány pokyny kázat pouze o Ježíšově vzkříšení. 

Nesměli však prozradit kdo Ježíše viděl, aby nebyl zatčen a vyslýchán. 

Stráže, které byly povolány k popravě Ježíše, byly z části Svarohovi lidé, a ti dohlíželi na to, 

jak bude Jehoshua odnesen do hrobky a hlídán. Ostatní byli odveleni. U popravy byli přítomni někteří 

Ježíšovi učedníci včetně žen, a ti viděli, kde je Ježíš pohřben.

To, že Svaroh vede popravu, bylo nejprve pro některé Ježíšovi nejbližší, kteří ho znali, nepochopitelné, 

ale Svaroh jim dával znamení, aby mlčeli a oni si uvědomovali, že je jediný, kdo Ježíše může zachránit. 

U popravy byla jak Marie, matka Ježíšova, tak Maruška Magdalénka, Ježíšova manželka. 

Oběma ženám Svaroh po popravě nařídil, aby šly opatrně oklikou do jeho domu a čekaly. 

Měly dávat pozor, aby je nikdo nesledoval. Svaroh měl v Jeruzalémě domů více. Některé oficiálně, jiné tajně.

Jaká to byla radost, když Svaroh přinesl vzkříšeného Jehoshuu 

a mohly s ním Maruška s Marií promluvit prvních pár slov!

 Jehoshua opakovaně usínal ve smrti a byl kříšen na dechu. 

Každé vzkříšení bylo vidět, neboť dech, 

který takto vracím, je mohutný. Svaroh měl celou dobu na MĚ 

telepatickou komunikaci a spolupracoval na Jehoshuově záchraně. 

Možná se zeptáte jak to, že jsem tehdy popravě nezabránil. Bylo to tím, že jsem s Jehoshuou neměl 

telepatickou komunikaci a nemohl jsem ho rychle varovat. 

Pracovali jsme se Svarohem na jiných plánech 

a situace nás nemile šokově překvapila. 

Tehdy jsem neměl tak dokonalý přehled o situaci, hraji tuto životní hru s vámi 

a i JÁ se vyvíjím ve svých schopnostech. 

Tehdy MATRIX nežehnala snahám vojenské akce Kristus tak, 

že by Jehoshua byl zachráněn od popravy. Stejně nebylo zachráněno jeho Království po jeho smrti. 

Vývoj BOŽÍCH MLÝNŮ MORTEETERNIDADU je totiž termínovaný a dokud není dokončen, 

nejsem schopen zachytit každého zločince v jeho zločinném jednání předtím, než něco provede. 

Tenkrát jsem neměl takovou moc jako dnes.

Jak se vyvíjela situace dál?

Jehoshua se léčil tajně více jak 5 let ve Svarohově domě. Nebyl schopen odcestovat do Bohemie, 

protože cesta vyžadovala, aby mohl sám chodit nebo jet na oslu či na koni, 

nebylo možné ho převážet na nosítkách. Svaroh i Jehoshua se báli, že toho nebude schopen nikdy, 

ale JÁ jsem jim slíbil, že obnovím nervové spoje v jeho rukách i nohách, aby mohl odcestovat 

a žil život jako zdravý a ne jako doživotní mrzák.

Horší to bylo s učedníky, protože se s nimi nedalo první měsíc moc komunikovat. 

Všichni museli být opatrní a podléhali rozkazům vycházejícím od Svaroha, který je předával skrze svoje 

římské strážce, kteří nesměli být odhaleni. 

Proto se začaly šířit různé fámy a povídačky, 

báchorky a prostě nesmysly. 

Nikdo to mc neusměrňoval. Společně se zprávou o vzkříšení se začala šířit fáma, 

že Ježíš Kristus je Boží Syn vyslaný Bohem Otcem na zem, aby zemřel za všechny jako obětní beránek.

 Nahrávalo k tomu mnoho textů židovského Zákona, které předpovídaly Mesiáše. Je tam totiž, 

že Mesiáš bude zabit a vzkříšen, tedy lidé z toho vyvozovali, že BŮH, tedy JÁ, vyslal svého syna, 

abych ho za lidstvo obětoval. Opakuji, že nikdy jsem žádnou takovou oběť neplánoval a nepotřeboval.

Zde je na místě vysvětlit si, proč Židé museli dávat zvířecí oběti a obětiny z jídla. 

Učil jsem je tak jejich závislosti na MĚ, ABY SI UVĚDOMOVALI SVOJI HŘÍŠNOST A POTŘEBU DODRŽOVAT MOJE ZÁKONY. 

Měli být štědří vůči Bohu, jelikož MI všechno patří, žádnou fyzickou oběť nepotřebuji, tu potřebuje ten, 

kdo ji přináší. Měli přinášet oběti tohoto nejlepšího, co měli, aby MI dávali najevo, že důvěřují, 

že jim v té době dávám to nejlepší vedení. Jenomže Židé byli neposlušní od samého začátku. 

MOJE ZÁKONY nedodržovali, z obětin se stal zvyk, který ale neměl na morálku velké spousty z nich 

nijak velký vliv. Zejména pak na ty, kteří měli v tomto národě nějaké postavení nad ostatními 

- panovníci a kněží. Každý se jich bál, protože měli moc, a byli často zkorumpovaní. 

Myšlenka, že oběti již není třeba dávat, byla velice pokroková a musela se stvrdit krví. 

Použil jsem tedy Ježíšovu krev, aby se ukončilo povinné dávání zvířecích a jiných obětí v židovském národě. 

Kdo toto opatření nenásledoval, ustrnul ve víře, která byla slepá. 

Mnozí Židé dodnes čekají na MESIÁŠE. 

Mnoho Židů v 1. století neposlechlo Ježíšovo varování, aby opustili Jeruzalém až bude obklíčen římskými vojsky 

a vojska na chvíli ustoupí, a byli zmasakrováni a předtím při obléhání zažili takový hladomor, 

že se v Jeruzalémě rozvinul i kanibalismus. 

Doporučuji vám k přečtení očité svědectví historika Flavia Josepha Válka židovská.

Když si uvědomíte dějiny Izraele a Judy až dodnes, na tomto území vládne náboženský chaos a násilí. 

Židé, kteří se rozptýlili do všech zemí světa, zažívali na sobě mnoho násilí 

v průběhu dějin, včetně brutálně sadistického holocaustu.

 MATRIX vrací vinu. Jako národ měli vinu, že byli nepoužitelní pro šíření vysoké morálky, 

ke které byli povoláni a vysvobozeni z těchto důvodů z brutálního otroctví. Proto jsem vyslal MESIÁŠE, 

kterým byl Svaroh Aum se svojí vojenskou akcí Kristus pro odchod z oblasti Izraele a Judy do Bohemie, 

jejíž Jehoshua byl součástí, abych povolal k šíření MÝCH POŽADAVKŮ NA SVATOST jiný lid, 

jež měl v základu Židovstvo. Tento lid byl tedy složený z přirozených Židů, ale také z mnoha cizích národností,

 protože Svaroh i Jehoshua zvali do Království Nebeských různé lidi různých jazyků, 

které potkali po cestě svým životem.

Jistě vás zajímá jak žil Ježíš Kristus dál po pěti letech, co se léčil. Odcestoval do Bohemie 

a ve svých téměř 70 letech se stal Králem Království Nebeských po svém otci Svarohovi Aum. 

Měl s Maruškou Magdalénkou 24 dětí (plnil nařízení, které dostal ode MĚ), jejichž rody žijí dnes převážně 

na českém území. V roce 34 n.l. se Jeshuovi Immanuelovi a Marušce Magdalénce narodila dvojčata 

Kateřina a Martin a v roce 37 n.l. další dvojčata. Poté, co zůstali v Bohemii do 12 let druhých dvojčat, 

byli povoláni, aby uskutečnili misijní cestu jako Velvyslanci Království Nebeských do východních zemí.

 Cestovali s velkým vojenským doprovodem, vždy setrvali nějaký čas na novém území a usilovali 

o to být představeni panovníkovi nebo náčelníkovi, pro které měli dary a poselství. 

Jehoshua se jako polyglot velice rychle učil jazyky. Z této cesty se vrátili po dalších pěti letech. 

Po návratu domů měli další děti a Jehoshua se stal Veleknězem.

Další detaily se dozvíte ZDE a z televizí.